Thrácké náboženství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Thrácký jezdec se psem a kancem na basreliéfu z 3. století, Historické muzeum v Tetevenu

Thrácké náboženství označuje soubor věrských představ a praktik starověkého národa Thráků, zahrnujícího též Geto-Dáky, kteří obývali východní Balkán a část Malé Asie. V důsledku neexistence písemných zpráv Thráků o jejich náboženství jsme odkázáni především na řecké a římské zdroje. Podle Hérodotových Dějin z 5. století př. n. l. uctívali Thrákové tato božstva, která v rámci interpratio graeca pojmenoval řeckými jmény:

Neuctívají jiné bohy než Área, Dionýsa a Artemidu. Jejich knížata, na rozdíl od svých poddaných, uctívají Herma nade všemi bohy, přísahají jen v jeho jménu a označují ho za svého předka.[1]

Z jiných zdrojů jsou známa božstva jako je Bendis, Kotys a Sabazios, jejich funkce a význam jsou však nejasné, náboženský význam pravděpodobně také měla postava Thráckého jezdce. Řekové též připisovali thrácký původ Dionýsovi a Orfeovi. Je zmiňován také zvyk pohřbívat či spalovat vdovy po boku mrtvého manžela podobný indickému satí. U thráckého kmene Mýsijců obývajícího Malou Asii jsou zmiňováni v celibátu a na bezmasé stravě žijící ktistais a kapnobátai.[2]

Z Dácie je znám kult Zalmoxise, náboženského reformátora a boha, podobný pythagorejství, s kterým byl již ve starověku spojován. Později Zalmoxis splynul s hromovládným bohem Gebeleizisem.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hérodotos. Dějiny, kniha V, kapitola VII [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ELIADE, Mircea; CULIANU, Ioan Petru. Slovník náboženství. Praha: Český spisovatel, 1993. ISBN 80-202-0483-5. S. 248-249. 
  3. ELIADE, Mircea; CULIANU, Ioan Petru. Slovník náboženství. Praha: Český spisovatel, 1993. ISBN 80-202-0483-5. S. 248-249.