Kapnobátai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kapnobátai („ti, kdo chodí v kouři“) byla podle Strabóna jedno z jmen thráckého kmene Mýsijců. Tito lidé měli být silně nábožensky založení a odmítali jíst maso a živili se tak medem, mlékem a sýrem. Mircea Eliade vykládá jejich pojmenování s intoxikací kouřem z konopí, která měla umožnit dosáhnout extáze a považuje jej za možný doklad existence šamanismu mezi Thráky, výraz kapnobátai vykládá jako označení pro tanečníky a čaroděje dosahující transu. Jiné zdroje považují za prostředek intoxikace kouř z lněného semínka. Užívání jistých semen mezi Thráky k dosažení stavu podobného opilosti je doloženo u Pomponia Mela, u Skytů – severních sousedů Thráků, je vdechování konopného kouře v lázni přímo zmiňováno Hérodotem.[1][2][3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ELIADE, Mircea. Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Praha: Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2082-0. S. 330. 
  2. BENNETT, Chris. Cannabis and the Soma Solution. [s.l.]: Trine Day, 2010. ISBN 978-0984185801. 
  3. Strabón. Zeměpis, kniha VII, kapitola III [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Hérodotos. Dějiny, kniha IV, kapitola LXXV [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné online. (anglicky)