Theodor Petřina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Theodor Petřina
Narození11. května 1842
Linec
Úmrtí7. března 1928 (ve věku 85 let)
Smíchov
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníinternista a vysokoškolský učitel
RodičeFrantišek Adam Petřina, otec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Petřina (11. května 1842 Linec – 7. března 1928 Praha-Smíchov[1]) byl lékař v oboru vnitřní lékařství a vysokoškolský učitel.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem českého fyzika a matematika Františka Adama Petřiny. Od roku 1861 studoval na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1865 získal doktorát jako internista a v roce 1867 jako chirurg.

Působil ve Všeobecné nemocnici v Praze a v roce 1872 se habilitoval z vnitřního lékařství. Byl asistentem na 2. lékařské klinice Antona von Jaksche, jehož dceru si vzal. V roce 1882 byl jmenován mimořádným profesorem na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Kromě toho působil v letech 1901 až 1912 jako primář v pražské Obchodní nemocnici. Petřina významně přispěl k organizaci lékařského povolání v Království českém. V letech 1895 až 1922 byl předsedou německé sekce Českého spolku lékařů, čestným členem Ústředního spolku německých lékařů v Čechách a Spolku německých lékařů v Praze. Mezi jeho vědecké publikace patří komplexní klinické práce o lokalizaci v mozkové kůře, zejména o senzorických oblastech, o karcinomech pobřišnice a neurózách.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Klinische Beiträge zur Localisation der Gehirntumoren. Prag 1877.
  • Die Neurasthenie und ihre Behandlung. 1889.
  • Zur Diagnose der angeborenen Pulmoalstenose und Persistenz des Ductus Botalli. In: Prager Med. Wochenschrift. XXIX. Nr. 8, Prag 1904.
  • Die Organisation der Ärzteschaft. Stellung des Zentralvereines und der Ärztekammer in derselben. 1904.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Petřina na německé Wikipedii.

  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých na Smíchově, sign. SM Z24, s. 130
  2. Ferdinand Krackowizer, Franz Berger: Biographisches Lexikon des Landes Österreich ob der Enns. Passau/Linz 1931, S. 230.[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]