Textilní strojírenství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strojírna Dobson and Barlow v Boltonu (asi v polovině 19. století)

Textilní strojírenství je odvětví průmyslu zabývajícího se vývojem, výrobou a odbytem strojního zařízení a součástí strojů k výrobě a konfekci textilií. [1]

Historie výroby textilních strojů[editovat | editovat zdroj]

Textilní stroje byly až do konce 18. století zhotoveny z velké části ze dřeva. Kolovraty, ruční tkalcovské stavy nebo (složitější) filatoria vyráběli převážně truhláři. Z historických pramenů není znám jmenovitě žádný řemeslník, který se zabýval výhradně strojnictvím.[2] Specializovaná výroba většího počtu stejného typu stroje vznikla teprve po vynálezu létajícího člunku, waterframe a spinning mule během průmyslové revoluce v Anglii koncem 18. století.

Jednu z prvních továren tohoto druhu založil Isaac Dobson v roce 1790 v anglickém Boltonu (viz snímek).[3] K průkopníkům patřili také např. C. G. Haubold v Saské Kamenici (1811),[4] a v USA F. C. Lowell a společníci v Bostonu (1813).[5]

Nejstarší české textilní stroje byly asi mechanické stavy vlastní výroby u firmy HerzigProseči nad Nisou v roce 1834.[2]

Po počátečním dominantním postavení anglického strojírenství vznikla asi od poloviny 19. století zejména v Německu, USA, Švýcarsku a později v Japonsku řada textilních strojíren.[6][7]

Světová spotřeba textilních vláken se od roku 1800 do začátku 20. století zvýšila ze 460 000 na cca 4 miliony tun, v roce 1900 se vyrábělo více než 90 % textilií strojově.[9]

V prvních 70 letech 20. století se zdvojnásobily investice do strojního zařízení na jednoho pracovníka v textilním průmyslu, produktivita při výrobě příze se zvýšila desetinásobně a ve tkalcovnách třicetinásobně.[10]

Textilní strojírenství v 21. století[editovat | editovat zdroj]

Světová spotřeba textilních vláken dosáhla na začátku 21. století (2013) 91 milionů tun.[11] Obchodní obrat textilního strojírenství obnášel v roce 2013 cca 20 miliard USD.[12]

Světová výroba některých důležitých textilních strojů v letech 2003-2012:

Druh stroje Průměrný počet
ročně
[12]
Výnos
v miliardách USD
Poznámka
prstencové dopřádací stroje  10,6×106 vřeten  1,5 [13] instalovaná kapacita se zvýšila ze 174 na 250 milionů vřeten[12]
rotorové dopřádací stroje  387 800 přádních míst (rotorů)  0,4 [14] instalovaná kapacita stagnovala na 8 milionech rotorů
stroje na tvarování příze  398 500 vřeten  0,1 instalovaní kapacita není známá
bezčlunkové tkací stroje  75 300 strojů  3,3[15] instalovaná kapacita cca 1,3 miliony strojů[16]
pletací stroje   cca 57 000 strojů  2,8[17] 26 500 okrouhlých, 27 200 plochých a (hrubým odhadem) 2 000 osnovních strojů[18][19]

Export textilních strojů[editovat | editovat zdroj]

Obchodní obrat prvních deseti vývozců z oboru obnášel v roce 2014 cca 12 miliard eur. Tři největší z nich (Německo, Čína a Japonsko) se na něm podílely skoro 60 %.[20]

Prezentace textilního strojírenství[editovat | editovat zdroj]

Veletrh ITMA (Internationale Textilmaschinen Austellung)[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1951 pořádá CEMATEX, sdružení asi 600 evropských textilních strojíren každé 4 roky v jednom ze západo- a jihoevropských měst světový veletrh textilního strojírenství. Vystavují se stroje všech výrobních stupňů – od zařízení ke zvlákňování syntetických materiálů až po šicí stroje, příslušenství a pomocné prostředky, zařízení pro recycling textilií, zkušební a kontrolní přístroje atd. Např. veletrhu v roce 2015 v Miláně s 1691 vystavovateli ze 46 států na ploše 108 000 m2 se účastnilo 123 000 návštěvníků ze 147 států.[21]

CEMATEX pořádá ve spolupráci s čínskými výrobci textilních strojů od roku 2008 v Šanghaji každé dva roky podobný veletrh zaměřený na asijskou textilní výrobu.[22]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Textile Machinery Industry [online]. Textile Exchange, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-09. (anglicky) 
  2. a b Textilní technika na území Československa [online]. Historie tkací techniky, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (česky) 
  3. Dobson and Barlow [online]. Grace´s Guide, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Barth: Ein Pionier der Chemnitzer Maschinenbauindustrie, Sächsische Heimatblätter, 1984, ISSN 0486-8234
  5. The Waltham-Lowell System [online]. National Park Service, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Whitney: Cambridge History of Japan, Vol. 6, Cambridge University Press 1988, ISBN 978-0-521-22357-7, str. 434
  7. Die Sächsische Maschinenfabrik [online]. Historisches Chemnitz, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-04. (německy) 
  8. a b Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 485-493
  9. Cotton Trading Manual, Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2
  10. Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 26
  11. Global fiber production [online]. Chemical Fibers International, 2014 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c Current Scenario [online]. uvin Advisors, 2014 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Costing for a Spinning Mill [online]. Zauba, 2016-11-22 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. open end spinning [online]. cottonyamarket, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Vision 2020 [online]. Gherzi, 2011 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Tops & Flops [online]. Gherzi, 2010 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Global shipments of circular knitting machines [online]. Knitting Industry, 2013-05-16 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Warp Knitting [online]. Karl Mayer, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Abhängig vom CChinas Markt [online]. op-online, 2011-03-12 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy) 
  20. Leading textile machinery 2014 [online]. statista, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ITMA 2015 Review [online]. ITMA Services, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ITMA 2011 to celebrate 60 years [online]. Kohan Journal, 2011-05-08 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)