Terapie virtuální realitou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Terapie virtuální realitou (TVR), známá také jako „terapie ponořením se do virtuální reality“ (TPVR), simulační terapie (ST), expoziční terapie virtuální realitou (ETVR) a počítačová kognitivní behaviorální terapie (PKBT) využívají technologii virtuální reality pro psychologickou léčbu. Pacienti během terapie procházejí digitálně vytvořeným prostředím a plní speciálně navržené úkoly, které jsou často uzpůsobeny k léčbě konkrétní indispozice. Je široce využívána jako alternativní forma expoziční terapie, při níž pacienti interagují s neškodnými virtuálními reprezentacemi traumatických podnětů, aby snížili jejich intenzitu. Ukazuje se, že tento druh terapie je účinný při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Terapie virtuální realitou je využívaná k tomu, aby pacientům s mozkovou mrtvicí pomohla získat zpět svalovou kontrolu. Pomáhá léčit poruchy, jako je muskulární dysmorfie nebo sociální interakci u osob s diagnózou autismu.

Terapeutické využití[editovat | editovat zdroj]

Deprese[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2006 doporučil britský Národní institut pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE), aby byla TVR přednostně k dispozici v rámci anglické Národní zdravotní pojišťovny (NHS) pro pacienty s mírnou až střední depresí spíše, než aby se okamžitě nasadila antidepresiva.[1]

Poruchy příjmu potravy a musculární dysmorfie[editovat | editovat zdroj]

Terapie virtuální realitou byla použita při léčbě poruchy příjmu potravy a musculární dysmorfie. Účastníci studie z roku 2013 měli prostřednictvím virtuální reality plnit různé úkoly, které by bez použití technologie nebylo možné replikovat. Úkoly umožňovaly poučit se z důsledků pacientovy požadované hmotnosti srovnáním skutečného tvaru těla s avatarem vytvořeným s využitím jejich vnímání těla a změnou ve virtuálním odrazu tak, aby odpovídal jejich skutečnému tělu.[2]

Akrofobie[editovat | editovat zdroj]

Studie publikovaná v The Lancet Psychiatry[3] prokázala, že terapie virtuální realitou může pomoci léčit akrofobii.[4][5][6]

Chronická bolest[editovat | editovat zdroj]

Virtuální realita (VR) se ukázala jako účinná při snižování bolesti při procedurální nebo akutní bolesti, ale dosud bylo provedeno několik málo studií o jejím použití při chronické bolesti.[7]

Ztráta paměti[editovat | editovat zdroj]

Virtuální realita rozostřuje vymezení mezi fyzickým světem a počítačovou simulací, proto chirurgové mohou používat nejnovější verze brýlí virtuální reality k interakci v trojrozměrném prostoru s orgánem, zobrazit jej z jakéhokoli požadovaného úhlu s možností přepínat mezi 3D zobrazením a skutečnými CT obrázky.[8]

Rehabilitace[editovat | editovat zdroj]

Virtuální realita také pomáhá pacientům překonávat problémy s rovnováhou a mobilitou v důsledku mrtvice nebo poranění hlavy.[9]

Mozková mrtvice[editovat | editovat zdroj]

U pacientů s cévní mozkovou příhodou mohou různé technologie virtuální reality pomoci přivést jemnou motoriku zpět k různým svalovým skupinám. Terapie často zahrnuje hry ovládané haptickými ovladači, které vyžadují jemné pohyby, například hraní na klavír s virtuální rukou. Také herní systém Wii byl používán ve spojení s virtuální realitou jako metoda léčby.[10]

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)[editovat | editovat zdroj]

Použití virtuální reality může pomoci těm, kteří trpí PTSD. Umožňuje pacientům znovu prožít traumatické situace za pomoci terapeuta, který je provádí celým procesem.[11]

Autismus[editovat | editovat zdroj]

Ukázalo se, že virtuální realita zlepšuje sociální dovednosti dospělých s autismem.[12]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Úvod do psychoterapie. 3. aktualizované a doplněné vydání[13]

Externí Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Computerised cognitive behaviour therapy for depression and anxiety | Guidance | NICE. www.nice.org.uk [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  2. MARCO, José; PERPIÑÁ, Conxa; BOTELLA, Cristina. Effectiveness of cognitive behavioral therapy supported by virtual reality in the treatment of body image in eating disorders: One year follow-up. Psychiatry Research. 2013, s. 619–625. Dostupné online. DOI:10.1016/j.psychres.2013.02.023. PMID 23499231. (anglicky) 
  3. FREEMAN, Daniel; HASELTON, Polly; FREEMAN, Jason. Automated psychological therapy using immersive virtual reality for treatment of fear of heights: a single-blind, parallel-group, randomised controlled trial. The Lancet Psychiatry. 2018-08-01, roč. 5, čís. 8, s. 625–632. PMID: 30007519. Dostupné online [cit. 2020-01-16]. ISSN 2215-0366. DOI:10.1016/S2215-0366(18)30226-8. PMID 30007519. (English) 
  4. The Lancet Psychiatry: Automated virtual reality-based psychological therapy may help reduce fear of heights. EurekAlert! [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. DAVIS, Nicola. Automated virtual reality therapy helps people overcome phobia of heights. The Guardian. 2018-07-11. Dostupné online [cit. 2020-01-16]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  6. Virtual reality could offer psychotherapy for fear of heights, study shows. News-Medical.net [online]. 2018-07-13 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. JONES, Ted; MOORE, Todd; CHOO, James. The Impact of Virtual Reality on Chronic Pain. PLoS ONE. 2016-12-20, roč. 11, čís. 12. PMID: 27997539 PMCID: PMC5172565. Dostupné online [cit. 2020-01-16]. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0167523. PMID 27997539. 
  8. ANURAG. 5 Incredible Uses of Virtual Reality in Medicine. www.newgenapps.com [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. 3 ways virtual reality is transforming medical care. NBC News [online]. [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SAPOSNIK, G.; MAMDANI, M.; BAYLEY, M. Effectiveness of Virtual Reality Exercises in STroke Rehabilitation (EVREST): Rationale, Design, and Protocol of a Pilot Randomized Clinical Trial Assessing the Wii Gaming System. International journal of stroke : official journal of the International Stroke Society. 2010-2, roč. 5, čís. 1, s. 47–51. PMID: 20088994 PMCID: PMC4880012. Dostupné online [cit. 2020-01-16]. ISSN 1747-4930. DOI:10.1111/j.1747-4949.2009.00404.x. PMID 20088994. 
  11. GONÇALVES, Raquel; PEDROZO, Ana Lúcia; COUTINHO, Evandro Silva Freire. Efficacy of Virtual Reality Exposure Therapy in the Treatment of PTSD: A Systematic Review. PLoS ONE. 2012-12-27, roč. 7, čís. 12. PMID: 23300515 PMCID: PMC3531396. Dostupné online [cit. 2020-01-16]. ISSN 1932-6203. DOI:10.1371/journal.pone.0048469. PMID 23300515. 
  12. KANDALAFT, Michelle R.; DIDEHBANI, Nyaz; KRAWCZYK, Daniel C. Virtual Reality Social Cognition Training for Young Adults with High-Functioning Autism. Journal of Autism and Developmental Disorders. 2013-1, roč. 43, čís. 1, s. 34–44. PMID: 22570145 PMCID: PMC3536992. Dostupné online [cit. 2020-01-16]. ISSN 0162-3257. DOI:10.1007/s10803-012-1544-6. PMID 22570145. 
  13. VYMĚTAL, JAN, 1945-. Úvod do psychoterapie. 3., aktualiz. a dopl. vyd. vyd. Praha: Grada 287 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-2667-0, ISBN 80-247-2667-X. OCLC 641520544