Temperované ladění

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Temperované ladění je v hudbě způsob ladění, při kterém jsou některé čisté intervaly záměrně rozladěny, aby se docílilo přesnějšího naladění intervalů jiných.

Zavedení temperovaného ladění v 18. století bylo důsledkem potřeby modulace do vzdálených tónin na nástrojích s pevně naladěnými tóny.

Jako temperované ladění bývá dnes (ne úplně přesně) často označované rovnoměrně temperované ladění, které je v současnosti nejpoužívanějším laděním v evropské hudbě.


Nerovnoměrně temperovaná ladění[editovat | editovat zdroj]

U nerovnoměrně temperovaných ladění jsou velikosti intervalů upraveny nestejně. Každá tónina má proto odlišný zvukový charakter. Několik základních blízkých tónin zní obvykle nejlépe, u vzdálenějších bývají některé intervaly silně disonantní. Nerovnoměrně temperovaných ladění byl vytvořen velký počet.

Rovnoměrně temperované ladění[editovat | editovat zdroj]

U rovnoměrně temperovaného ladění jsou všechny intervaly stejného druhu (kvinty, kvarty, tercie atd) přesně stejně velké.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]