Taj Čen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Taj Čen
Dai Zhen.png
Narození 19. ledna 1724
Siou-ning
Úmrtí 1. července 1777 (ve věku 53 let)
Peking
Nábož. vyznání konfucianismus
Funkce šu-ťi-š’
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taj Čen (čínsky pchin-jinem Dài Zhèn, znaky 戴震, 17231777) byl čínský filozof. Napsal asi 50 děl, v nichž se zabýval především matematikou, filologií, geografií a konfuciánskou filozofií. Od roku 1773 pracoval v císařské knihovně.[1]

Podle Taje svět neustále vzniká a vyvíjí se. Pohyb vysvětloval vzájemným působením protikladných sil: jang a jin, které působí věčně, jsou nezničitelné a neoddělitelné od přírody. Všechny jevy a věci jsou podle něj podřízené přirozené nezbytnosti. Základem poznání jsou pocity. Vrozených poznatků není. Obecné závěry třeba ověřovat pokusem. Osvobození lidí závisí na rozvoji osvěty a mravního sebezdokonalování osobnosti, učil Taj Čen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taj Čen na slovenské Wikipedii.

  1. Dai Zhen | Chinese philosopher [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné online.