Szilágyiové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Szilágyiové
Znak rodu
ZeměUherskoUhersko Uhersko
TitulySvobodná hrabata z Beszterce ("perpetuus et liber comes districtus Bistriciensis"), išpáni
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Szilágyiové z Horogszegu (maďarsky horogszegi Szilágyi / Siláďi) byli významný uherský šlechtický rod v Uherském království a Sedmihradsku.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rod Szilágyiů pochází z oblasti župy Szilágy megye (dnes Sălaj, část Rumunska).

Většina odborníků se shoduje na tom, že rod vymřel již ve středověku.[2] Historik Zoltán W. Vityi tvrdí, že členové šlechtického rodu Szilágyiů z Horogszegu, kteří žili v Nyírgelse a Nyírmihálydi (v Sabolčské župě v Maďarsku) ve 30. letech 20. století, byli potomky středověkého šlechtického rodu.[2]

Místa spojená s rodem[editovat | editovat zdroj]

Významní členové rodu[editovat | editovat zdroj]

Michael Szilágyi, regent uherský, vojvoda sedmihradský
Matthias Corvinus, král uherský a Chorvatský, král český, vévoda rakouský, syn Alžběty Szilágyiové
Mapa Uherského království z 19. století znázorňující polohu Salajské župy (Szilágy)
Současná poloha Sălajské župy na mapě Rumunska

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szilágyi family na anglické Wikipedii.

  1. The College of the Hereditary Nobility of Hungary [online]. Dostupné online. 
  2. a b A Zürichi Magyar Történelmi Egyesület kiadványa, A Zürichi Magyar Történelmi Egyesület Ötödik Magyar Őstörténeti Találkozó Előadásai és Iratai, Budapest – Zürich, 2005, s. 179, ISBN 963-9349-09-7
  3. Sümegi József. Vingárti Geréb Péter [online]. 28 December 2012 [cit. 2015-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. (maďarsky) Engel, Pál (1996). Magyarország világi archontológiája, 1301–1457, I. ("Sekulární archontologie Uherska, 1301–1457, sv. I"). História, MTA Történettudományi Intézete. s. 29. Budapest. ISBN 963-8312-44-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bokor József (szerk.). A Pallas nagy lexikona. Arcanum: FolioNET Kft. ISBN 963-85923-2-X, 1998
  • Radu R. Florescu, Raymond T. McNally, Dracula: Prince of many faces - His life and his times, s. 130
  • Kisfaludy Károly: Szilágyi Mihály szabadulása (színmű, Pest, 1822)
  • Fraknói Vilmos: Michael Szilágyi, The uncle of král Matyáš (Bp., 1913)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]