Synové Horovi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Synové Horovi
Sada kanop se zobrazením Horových synů

Synové Horovi je původní egyptské označení skupiny čtyř převážně pohřebních staroegyptských bohů pokládaných za syny boha Hora v jeho podobě Haruera, Harsemsua nebo Hora z Chemu; podle nejasných náznaků jejich matkou měla být bohyně Eset.[1] Jsou jimi:

V Textech pyramid jsou zmiňováni jako „přátelé krále“ a zemřelému panovníkovi pomáhají v jeho výstupu na nebesa. Později jsou zmiňováni jako ochránci zemřelých, zejména před hladem a žízní.[2] Účastní se pohřbu a ochraňují plíce, játra, žaludek a střeva, tedy jednotlivé vnitřní orgány vyjímané z těla zemřelého při mumifikaci. Proto jsou od konce 18. dynastie často zobrazováni na kanopách, v nichž bývaly orgány uloženy.

Synové Horovi vystupují v lidské podobě, v pozdější době mohou být s výjimkou Imseta zobrazováni i se zvířecimi hlavami: Duamutef šakalí, Hapi opičí a Kebehsenuf s hlavou sokola. V Knihách mrtvých mají podobu malých mumifikovaných postaviček stojících při podsvětním soudu v blízkosti Usira. V hrobce připisované panovníkovi Ajemu jsou neobvykle zachyceni jako čtyři zcela lidské mumifikované královské postavy sedící ve dvojicích po straních obětního stolu, přičemž Duamutef a Kebehsenuf mají na hlavách hornoegyptskou bílou korunu, zatímco Imset a Hapi nesou červenou korunu Dolního Egypta.[3]

Synové Horovi byli zároveň i představiteli větrů vanoucích ze čtyř světových stran, případně světových stran samotných: Duamutef východní, Hapi severní, Kabehsenuf západní a Imset jižní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 80n. 
  2. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 211. 
  3. JAMES, T. G. H. Hrobka Aje. In: WEEKS, Kent R. Údolí králů : hrobky a zádušní chrámy západních Théb. Čestlice: Rebo, 2002. ISBN 80-7234-247-9. S. 172.

Související články[editovat | editovat zdroj]