Synagoga v Mladé Boleslavi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Synagoga v Mladé Boleslavi
svatostánek na snímku z počátku 20. století
svatostánek na snímku z počátku 20. století
Místo
Místo Mladá Boleslav, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
Zánik 1962
Architektonický popis
Výstavba 17. století
Kapacita 228+228
Odkazy
Adresa Synagogní 129/I
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladoboleslavská synagoga byla součástí židovského města navazujícího na historické jádro Mladé Boleslavi. Stála severně od Staroměstského náměstí, mezi budovou staré radnice a později vystavěné nové radnice. V blízkosti synagogy fungovala i fara, spolkový dům a židovská škola s muzeem. Za říčkou Klenicí naproti mladoboleslavskému hradu vznikl židovský hřbitov se špitálem.

První písemná zmínka o existenci synagogy ve městě pochází z roku 1579. Zároveň však historické prameny uvádí, že synagoga v Mladé Boleslavi byla postavena v roce 1590 „z milosti a podporou císaře Rudolfa.[1] Budova „nové synagogy“ se uvádí v roce 1644,[1] v následujícím století prošla další výraznou přestavbou.[2] Rabín A. E. Goldmann dovozuje, že původní synagoga z 16. století byla zřejmě zničena, tak jako mnoho dalších domů ve městě, v důsledku bojů třicetileté války.[1] Další rekonstrukce byly nutné kvůli několika velkým požárům města, z nichž některé vypukly právě v židovské čtvrti.

Po objektu synagogy ze 17. století byla pojmenovaná celá (již neexistující) ulice, jeho adresa tak zněla Synagogní 129/I.[3] Synagoga přestala být využívána v důsledku holokaustu, který přinesl zánik mladoboleslavské židovské obce a čtvrť ponechal prakticky vylidněnou. Budova zchátrala a roku 1962 byla zbourána.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Nová synagoga byla obdélného tvaru se sedlovou břidlicovou střechou. Hladké stěny s pískovcovou římsou zdobila okna zvýrazněná (rovněž pískovcovými) profilovanými šambránami, na straně někdejšího městského příkopu objekt podpíraly tři zděné opěráky.[2] Synagoga měla vchod z ulice i ze dvora, k její západní straně přiléhal byt správce a zimní modlitebna.[4]

Interiér prosvětlovaly tři páry segmentově sklenutých oken. Chrámovou loď kryla valená klenba s výsečemi nad okny, kterou nesly pilastry s římsovitými hlavicemi. Štuková výzdoba klenby pracovala s motivy čtyřkruhových rámů, kruhů a elips. Kruchta byla kryta ploše.[2]

V synagoze stálo 228 číslovaných lavic pro muže a stejný počet rovněž pro ženy.[4] Vyvedeny byly moderně a bez ozdob. Lavice bývaly soukromým majetkem evidovaným v úředních knihách. Židé je odkazovali svým potomkům, prodávali i zastavovali.[2]

Svatostánek[editovat | editovat zdroj]

U stěny orientované k Izraeli stál kamenný svatostánek (aron ha-kodeš) zdobený dvojicemi korintských sloupů ve dvou patrech. Sloupy stály na hranolových stylobatech kolem schránky se svitky Tóry zakryté parochetem a kaporetem. Na vrcholu byla korunovaná kartuš s hebrejským nápisem. [2]

Židovská obec vlastnila mimo jiné dalších 18 hedvábných, zlatě vyšívaných parochetů. Nejstarší byl z roku 1655, nejnovější z 19. století. Vesměs šlo o dary zámožnějších rodin. Spolu s kalichy, pečetidly nebo knižními svazky tvořily sbírku mladoboleslavského židovského muzea.[2]

Zánik synagogy[editovat | editovat zdroj]

dlažba s motivem Davidovy hvězdy na místě někdejší synagogy

Roku 1938 byly liturgické předměty, umělecká díla a muzejní exponáty převezeny do židovského muzea v Praze, v následujících letech mladoboleslavská židovská obec v důsledku holokaustu prakticky přestala existovat – z nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů se po skončení druhé světové války do města vrátili jen jednotlivci.[3]

Synagoga od roku 1939 sloužila pouze jako skladiště.[5] k původnímu účelu se již nevrátila a spolu s dalšími domy v židovské čtvrti rychle chátrala. Město nemělo zájem na jejich údržbě, pouze bouralo stavby bezprostředně hrozící zřícením.[6]

V roce 1961 město zvažovalo přestavbu synagogy na tělocvičnu. Podle posudku z dubna zmíněného roku měla však budova částečně propadlou střechu, ztrouchnivělý dřevěný strop a narušenou klenbu. Podlahy byly vybourané, chybělo schodiště i některá okna a dveře. Zbývající byla vážně poškozená. Z plánů na přestavbu proto sešlo a roku 1962 byla synagoga stržena.[4]

Parcela, na které budova stála, zůstává k roku 2020 nezastavěná a slouží zejména k parkování. V dlažbě někdejší synagogu připomíná symbol Davidovy hvězdy.

Rabíni[editovat | editovat zdroj]

Isak Elbogen, krajský rabín mladoboleslavské židovské obce v letech 1843–1880

Soupis rabínů působících v Mladé Boleslavi je nekompletní, vychází ze stati posledního z nich – Arnošta E. Goldmanna – Dějiny Židů v Mladé Boleslavi vydané roku 1934.[1] Sám Goldmann byl posledním mladoboleslavským rabínem, 16. ledna 1943 byl z Mladé Boleslavi deportován do koncentračního tábora Terezín a odtud 6. září do vyhlazovacího tábora Auschwitz, kde zahynul.[7]

  • 1560: mistr Abraham
  • 1588: Ruben a zeť Gabriel
  • 1594–1613: Salomon
  • 1658: David
  • 1680: Lipman Graetz
  • 1691: Filip Lipman
  • 1719: Mojzes Levi Brandeis
  • 1731: Mojžíš Brandejs
  • 1732: Mojžíš Levy
  • 1737: Feitel Noe
  • 1754: Levit Brandeis
  • 1822: Abraham
  • 1824–1842: Yom Tov Spitz
  • 1843–1880: Dr. Isak Elbogen
  • 1886–1893: Moritz Grünwald
  • 1923: Arnošt E. Goldmann

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d GOLDMANN, A. E. Dějiny Židů v Mladé Boleslavi. In: GOLD, Hugo. Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. Brno: Jüdischer Buch-und Kunstverlag, 1934. Dostupné online. S. 204-221.
  2. a b c d e f BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 21. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. Kapitola Mladá Boleslav, synagoga, s. 283-285. 
  3. a b HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. ISBN 978-80-254-8459-3. Kapitola Boleslavští Židé, s. 114-116. 
  4. a b c KOPECKÁ, Michaela. Historie Židů na Mladoboleslavsku. Liberec, 2011 [cit. 2020-06-22]. Bakalářská práce. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Miloš Raban. s. 22. Dostupné online.
  5. BARTÁK, F; ŠTEFFEK, J. Po stopách minulosti v obrazech města. In: TRTÍLEK, Vlastimil. Mladá Boleslav od minulosti k dnešku. Mladá Boleslav: Městský národní výbor, 1974. Kapitola Židovské město, s. 148.
  6. MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha-Litomyšl: Paseka, 2011. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7432-094-1. S. 44. 
  7. Arnošt Goldmann [online]. Holocaust.cz [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HERČÍK, Karel. Čtení o Mladé Boleslavi. 2. vyd. Mladá Boleslav: Kultura města Mladá Boleslav, 2010. ISBN 978-80-254-8459-3. Kapitola Boleslavští Židé, s. 114-116. 
  • MĚSTECKÁ, Sylva. Mladá Boleslav. Praha-Litomyšl: Paseka, 2011. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7432-094-1. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]