Swingfire

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Swingfire je britská protitanková řízená střela první generace s povelovým systémem dálkového navedení řízená prostřednictvím vodiče. Vyvinuta byla v 60. letech a vyráběna mezi lety 1966 až 1993; bylo vyrobeno 46 650 ks střel.[1] Modernější verze využívají poloautomatickou naváděcí soustavu.

V roce 1969 byla přijata do výzbroje roku, ale objevily se problémy s její spolehlivostí. Pozdější modely mají vylepšený naváděcí a sledovací systém. Je určena pro mobilní obrněné jednotky a používána hlavně v mobilní verzi, kdy je namontovaná na vozidlech. V britské a belgické armádě tvoří výzbroj obrněných vozidel FV102 Striker. V Egyptě se licenčně vyrábí verze umistitelná na libovolné vozidlo, případně automobil Land Rover.

Pokud je ve výzbroji pěších jednotek, tvoří její obsluhu tři členové. Palbu lze vést i ze stanoviště vzdáleného až 100 m od odpalovacího zařízení, které je pak ovládáno dálkově pomocí přenosného řídícího pultu.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

  • Délka střely: 1060 mm
  • Průměr těla střely: 150 mm
  • Hmotnost střely: ? kg
  • Délka odpalovacího zařízení: 1100 mm
  • Hmotnost odpalovacího zařízení: 27 kg
  • Účinný dostřel: minimální 150 m, maximální 4000 m
  • Typ bojové hlavice: HEAT
  • Průbojnost pancéřování: cca 1000 mm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BISHOP, Chris. Příruční encyklopedie pěchotních střelných zbraní. Brno : Books, s. r. o., 1998. ISBN 80-7217-064-3. S. 109.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Swingfire - Forecast International