Svatý Martin se žebrákem

Svatý Martin se žebrákem
Popis
Materiál	olovo
Umístění
Stát	Slovensko Slovensko
Zeměpisné souřadnice	48°8′30,95″ s. š., 17°6′17,1″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatý Martin se žebrákem je název sousoší vytvořeného rakouským barokním sochařem Georgem Raphaelem Donnerem kolem roku 1734.

Vznik

Umělecká tvorba Georga Raphaela Donnera je na jedno desetiletí (od roku 1729) pevně spjata s Bratislavou, kde vytvořil řadu nádherných uměleckých děl. Ve velké míře jeho tvorba směřovala pro potřeby církve, která, v osobě arcibiskupa Imricha Esterházyho, byla donátorem jeho prací. Výsledkem jeho uměleckého pobytu v tehdejším hlavním městě Uherska byly díla, patřící k nejvýznamnějším sochařským výtvorům první poloviny 18. století na Slovensku.

Pravděpodobně vrcholným Donnerovým dílem vytvořeným v tomto období v Bratislavě je jezdecké olověné sousoší Svatý Martin se žebrákem. Vzniklo kolem roku 1734 a spolu s dvojicí adorujících andělů (dnes v Maďarské národní galerii v Budapešti) původně tvořilo hlavní sochařskou výzdobu barokního hlavního oltáře dómu svatého Martina. Při regotizaci katedrály v letech 1865–1877 však v souvislosti s odstraněním barokního inventáře dómu (včetně Donnerova hlavního oltáře) bylo sousoší přemístěno.

Bylo umístěno ho mimo chrám, za svatyni, kde se však vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek po čase na něm objevily trhliny. Na ochranu před dalším znehodnocováním byla kolem něj vztyčena ochranná prosklená schránka. Současně se stupňovaly tlaky na jeho opětovné vrácení do dómu, resp. na přemístění na jiné, vhodnější místo. Nakonec zvítězila (po nekonečných úvahách a jednáních) myšlenka vrácení sousoší opět do chrámu. Protože mezitím proběhl proces regotizace a na místě původního Donnerova oltáře stál nový, neogotický, nebylo možné vrátit dílo na původní místo. Po zvažování několika alternativ se sousoší (po důsledné opravě restaurátory Wilhelmem Sturmem a Wilhelmem von Martonem) dostalo na své nynější místo v závěru pravé boční lodi katedrály dostalo v prosinci roku 1912.

Umělecké hodnocení

Dílo představuje po ideové stránce ústřední moment svatomartinské legendy, kdy svatý Martin mečem dělí svůj plášť na dvě poloviny a jednu věnuje nahému žebrákovi. Donner tento výjev dokonalou plastičností postav (Martina, žebráka i koně) dovedl do vrcholného realistického podání.

Bratislavské dílo však svým ztvárněním vybočuje ze zavedeného ikonografického schématu 17. a 18. století, podle něhož se svatý Martin zobrazoval v brnění římského vojáka, jak se před branami Amiensu dělí o svůj plášť se žebrákem. Donner svého Martina přizpůsobil místním reáliím a zobrazil ho v uniformě uherského husara. Současně mu dal portrétní rysy donátora, arcibiskupa Esterházyho. Tím příběh z 1. století př. Kr. aktualizoval a obě postavy ztotožnil. Sousoší se tak stalo oslavou dobročinnosti a milosrdenství nejen sv. Martina ale i Imricha Esterházyho.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svätý Martin so žobrákom na slovenské Wikipedii.

Literatura

• J. Žáry a kol., Dóm sv. Martina v Bratislave, Tatran, Bratislava, 1990
• R. Bajzik, Katedrála sv. Martina, Rímskokatolícka cirkevná farnosť sv. Martina v Bratislave, Bratislava, 2009

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Martin se žebrákem na Wikimedia Commons
• Padesát let mimo dóm

Portály: Bratislava | Umění