Světelný verš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Světelný verš
Světelné verše
Světelná poezie
Autor Isaac Asimov
Původní název Light Verse
Jazyk angličtina
Námět kreativita špatně seřízeného robota
Žánry sci-fi povídka
Vydavatel The Saturday Evening Post
Datum vydání září/říjen 1973
Typ média časopis

Světelný verš (jinými názvy též Světelné verše nebo Světelná poezie, anglicky "Light Verse") je sci-fi povídka spisovatele Isaaca Asimova, která vyšla poprvé v roce 1973 (vydání září/říjen) v časopise The Saturday Evening Post. Byla následně zařazena do sbírek Buy Jupiter and Other Stories (1975), The Complete Robot (1982) a Robot Dreams (1986). Česky vyšla např. ve sbírce Robohistorie I. (2004).[1]

Postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Avis Lardnerová - vdova po W. L. Lardnerovi
  • William L. Lardner - astronaut
  • John Semper Travis - hlavní inženýr Americké korporace robotů a mechanických lidí (AKRaML)
  • Courtney - robot paní Lardnerové
  • Max - robot paní Lardnerové

Děj[editovat | editovat zdroj]

Paní Lardnerová, vdova po astronautu Williamu L. Lardnerovi žije se svými roboty a ve svém domě má bohatou sbírku cenných věcí vykládaných drahokamy - hodinky, dýky, brýle aj. Pořádá výstavy, je považována za skvělou hostitelku a skromného a milého člověka. Velký zájem vzbuzují zejména její světelné skulptury, které mají nádech geniality. Těmito „světelnými verši“, jak je sama nazývá ohromuje i profesionální umělce. Odmítá je však tvořit pro jiné účely než pro své večírky.

Služebnictvo paní Lardnerové zahrnuje několik robotů, k nimž se chová stejně jako k lidem, přestože ji za to káral jistý vládní úředník. Ten tvrdil, že zdvořilost k robotům oslabuje jejich efektivitu. Ale paní Lardnerová trvá na svém. Nehodlá ani nechat seřídit Maxe, jednoho z robotů, který špatně chápe. Paní Lardnerová tvrdí, že má svou osobnost.

Jednoho dne se na její večírek dostaví John Semper Travis, hlavní inženýr Americké korporace robotů a mechanických lidí (AKRaML), aby viděl naživo vyhlášené světelné skulptury hostitelky. Travis je tichý introvert a sám se amatérsky věnuje světelným skulpturám. Když mu Max během uvítání odebere klobouk a kabát, Travis ihned zaregistruje, že Max nefunguje, jak má. Protože je hlavím inženýrem v AKRaML, není pro něj žádný problém jej na místě vyladit. Když se později setká s paní Lardnerovou a řekne jí o tomto úkonu v dobré víře, že ji potěší, Avis bere do ruky dýku z vystavené sbírky a Travise zavraždí. Jen ona totiž věděla, že originální „světelné verše“ vytvářel Max díky tomu, že byl nesprávně seřízen.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Česky vyšla povídka v následujících sbírkách nebo antologiích:

Pod názvem Světelný verš:

Pod názvem Světelné verše:

Pod názvem Světelná poezie:

  • 23x Asimov (SFK Winston Praha 1989, fanbook)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ASIMOV, Isaac. Robohistorie I. Praha : Triton, 2004. ISBN 80-7254-477-2. Kapitola Obsah, s. 421.  
  2. ASIMOV, Isaac. Sny robotů. Plzeň : Mustang, 1996. ISBN 80-7191-144-5. Kapitola Světelné verše, s. 226.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]