Lucky Starr (knižní série)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucky Starr
AutorIsaac Asimov
ZeměSpojené státy americké
Žánrvědecká fikce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucky Starr je vědeckofantastická knižní série obsahující šest románů amerického spisovatele Isaaca Asimova. Jednotlivé díly vycházely v letech 1952–1958 a jsou určeny pro mládež.[1][2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

23. března 1951 se setkal Isaac Asimov se svým agentem Frederikem Pohlem a Walterem I. Bradburym. Pohl a Bradbury chtěli, aby Asimov napsal román pro mládež, jenž by se stal předlohou k televiznímu seriálu. Isaac Asimov se obával, že televizní adaptace dopadne stejně špatně, jako mnoho jiných na tehdejších televizních kanálech v USA, a rozhodl se jej publikovat pod pseudonymem Paul French.[3] 10. června začal pracovat na románu David Starr – Tulák po hvězdách (anglicky David Starr: Space Ranger) a dokončil jej 29. července. V lednu 1952 jej vydalo nakladatelství Doubleday. Ačkoli z televizního zpracování sešlo, Asimov pokračoval v psaní dalších dílů a nakonec jich sepsal dohromady šest. Měl v plánů i sedmý díl nazvaný Lucky Starr and the Snows of Pluto, ale ze záměru upustil, neboť se začal věnovat přednostně psaní non-fiction. Všechny díly jsou vydány pod pseudonymem Paul French, nakonec ale Asimov použil i své jméno na pozdějších vydáních, když se přestal obávat, že bude spojován s nepodařenou televizní adaptací (která se neuskutečnila). Je na nich uvedeno „Isaac Asimov writing as Paul French“ (česky „Isaac Asimov pod pseudonymem Paul French“).[2]

Autor uvádí, že v jednotlivých knihách série vycházel z poznatků soudobé vědy, přesto se v nich vyskytují určité věci, které dnes neplatí. V té době zažívala rozmach mikrovlnná astronomie a také začaly mapovat Sluneční soustavu kosmické sondy, následkem čehož byly nové nečekané objevy, které často zcela vyvrátily dosavadní předpoklady. Například ve třetím dílu série Lucky Starr a oceány Venuše se vyskytuje planetární oceán. Dnes je zřejmé, že vzhledem k vysokým teplotám na Venuši zde nemůže existovat voda v kapalném skupenství. Ve čtvrtém dílu Lucky Starr a velké slunce Merkuru Asimov použil vázanou rotaci Merkuru ke Slunci (což znamená, že by měl ke hvězdě přivrácenou stále jednu stranu podobně jako Měsíc k Zemi), nicméně doba oběhu a rotace Merkuru se liší a tak na každou část povrchu planety dopadne někdy sluneční svit. Tyto nesrovnalosti Isaac Asimov uvádí na pravou míru vždy v předmluvě ke každému dílu série, nechtěl totiž dopustit, aby knihy byly pro mladého čtenáře zavádějící. Vydavatelé tímto krokem nebyli příliš nadšeni, ale autor si prosadil své stanovisko a prodejnost to nepoškodilo.[1]

Jednotlivé díly[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucky Starr series na anglické Wikipedii.

  1. a b ASIMOV, Isaac. Sny robotů. Plzeň: Mustang, 1996. ISBN 80-7191-144-5. Kapitola Předmluva, s. 7–8. 
  2. a b NEFF, Ondřej; OLŠA, Jaroslav. Encyklopedie literatury science fiction. Praha, Jinočany: AFSF, H&H, 1995. ISBN 80-85390-33-7, ISBN 80-85787-90-3. Kapitola Isaac Asimov, s. 177. 
  3. Asimov, Isaac (1979). In Memory Yet Green. Doubleday. str. 620. ISBN 0-380-75432-0. (anglicky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]