Studio Dům

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Studio Dům
Chybí zde svobodný obrázek
Vznik 1991
Další informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studio Dům je amatérské divadlo založené režisérkou Evou Tálskou v Brně v roce 1991. Studio bylo koncipováno jako umělecký soubor propojující inscenační tvorbu s alternativní divadelní školou.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení Studia Dům předcházela touha Evy Tálské inscenovat vlastní projekty v alternativních divadelních prostorech (např. opuštěné budovy, městské části, domy). Impulsem ke vzniku inscenace tak neměl být dramatický text, nýbrž rozehrání určitého prostoru nebo inspirace konkrétním domem. Odtud vzešel i název divadla.[2] Místem pro uskutečnění první inscenace se měl stát dům v Ptašinského ulici č. 13. Nakonec se od představy inscenací v neobydlených domech upustilo a studio se zaměřilo především na zkoušení neobvyklých divadelních postupů. Roku 1991 Eva Tálská spolu s hudebním skladatelem Milošem Štědroněm založili Nadaci Studio Dům, jejímž cílem bylo zajištění financí pro tyto divadelní experimenty. Prvním domem, který nakonec divadlo zabydlelo, byl Dům umění. První inscenací byla preformance Za devatero horami.[2]

Soubor divadla a poetika[editovat | editovat zdroj]

Herci věku 15-20 let byli do souboru nabíráni konkurzem. Soubor pracoval 4-5 let a poté se přirozeně obměňoval. Během práce na inscenacích získával soubor nejen patřičné herecké zkušenosti, jednotlivci současně dostávali na vybranou, jakému uměleckému druhu se chtějí nadále věnovat. I když byl soubor tvořen herci amatéry, vedli ho profesionálové. Od začátku své herecké kariéry se tedy mohli věnovat skládání hudby pod vedením Miloše Štědroně či výtvarnému umění u výtvarnice Jany Prekové. Pod vedením Antonína Maloně vytvářeli herci také loutky, které k tvorbě Studia Dům neodmyslitelně patřily. Stanislava Tomanová a Míla Kudličková vedly jevištní mluvu, pohybovou výuku měla na starosti Alena Ambrová, herečka Divadla Husa na provázku a další. Později se k souboru přidávali další profesionálové. Herci se zdokonalovali ve vzdušné akrobacii, žonglování nebo pantomimě.[3] Eva Tálská tímto způsobem navázala na koncept nepravidelné dramaturgie autorských divadel 60. let 20.století. Studio pod vedením této režisérky vychovalo mnoho divadelníků, kteří se divadlu věnují ve své profesi. Mezi ně patří například herec Jan Budař, Matěj Dadák, Martin Chamer, herečka Eva Vrbková, Kateřina Jebavá a Martina Krátká, sbormistr Jan Ocetek nebo teatrologové či praktičtí divadelníci, dramaturgové a překladatelé David Drozd, Pavel Drábek, Tomáš Pavčík, Pavla Dombrovská, Andrea Hanáčková, Barbara Gregorová či Barbora Schnelle.[1]

Repertoár[editovat | editovat zdroj]

Lidová poezie se stala tématem prvních dvou generací Studia Dům. První plnohodnotná inscenace Betlém (1991) se hrála v rozličných městech na Vánoce v letech 1991-1996. Dodnes se hrává pod záštitou Divadla Husa na provázku v Brně. Pohyb herců se inspiroval sochami a obrazy s křesťanskou tématikou, mluvené slovo pak bylo stylizované v duchu barokních lidových her. Toto představení se většinou odehrávalo na schodech kostela, i když bylo uzpůsobeno téměř jakémukoliv pouličnímu prostoru. Inscenace nevychází z konkrétní textové předlohy. Jedná se o koláž, kterou Eva Tálská sestavila na základě vánočních koled a lidových her. [4]

Inscenace Svatební Dům byla uvedena v roce 1999 v Domě pánů z Fanalu. Byla rozdělena na čtyři různé části podle různorodě výtvarně pojatých místností. E. Tálská využívala každého prostředku, který jí dům nabídl (křivé podlahy, trámy atd.). Námětem k této inscenaci byly opět lidové pověsti, zvyky a písně.

K příkladům inscenací inspirovaných lidovou poezií, tradicemi a maskami patřila i Lidovka (1997), která byla součástí neverbálního představení Stárnutí. Příběhy v inscenaci vypovídaly o životech různých lidí. Poslední příběh, který dal název celé inscenaci, byl příběh dvojice, která se miluje, ale muže posléze odvedou na vojnu. Inscenace postrádala mluvené slovo, herci se pouze scénicky pohybovali, gestikulovali a používali mimiku.[4]

Eva Tálská však netvořila jen lidově laděné inscenace. V roce 2006 pod jejím vedením vznikla poetická montáž snů deseti interpretů/herců pod názvem Sny. Na začátku inscenace se všichni herci uložili ke spánku, pak přišel muž v černém cylindru a na jevišti postupně ožívaly jednotlivé sny. Sny byly mezi sebou úzce propojeny skrze významy evokované rozehranými dramatickými situacemi. Vše působilo dojmem plynoucích obrazů, které se objevovaly a zase mizely jako ve snu. Inscenace zachycovala témata strachu, manipulace či ponížení. Celkově však působila jako tragikomedie, která měla pomoci divákům zbavit se strachu a povznést se nad ním.[5]

Eva Tálská byla také jedním ze zakladatelů Divadla Husa na provázku, které se Studiem Dům vždy úzce spolupracovalo. Jednou ze společných inscenací byla pašijová lidová hra Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (2000). Mezi další inscenace Evy Tálské patří například Svatbičky (1997), Černá panna (1997) nebo Arlekino vévodou Bretaňským, Rytmy Krčmy (2003), Krvák (2007), Výprodej snů (2009) a další. [4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DONÁCZI, Sandra. Studio Dům : Brno 1991–1993 Nadace Studio Dům, 1993 – dosud sdružení Studio Dům. Theatralia [online]. Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, 2011 [cit. 4.1.2017]. Dostupné online. 
  2. a b Tálská, Eva. Eva Tálská: Dům. www.divadlo.cz. 2.5.2004. [1] Archivováno 5. 1. 2018 na Wayback Machine
  3. SANDRA, DONÁCZI. Inscenace Studia Dům pod režijním vedením Evy Tálské v letech 1991 - 2000. Bakalářská diplomová práce. 2006. Dostupné online [cit. 2018-01-04]. 
  4. a b c TÁLSKÁ, Eva, David Drozd, Andrea Jurášková, Eduard Uličný, Pavel Drábek, Pavla Dombrovská a další. Studio Dům: Výprodej. 1.. vyd. Brno: Nadace Studio Dům, 2002. 116 s. ISBN 8090268447. 
  5. BRHELOVÁ, Eva. Brněnský sen, co prima lechtá na chodidlech - Sny. AS 2007, č. 2, s. 59-61.. www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2018-01-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Drozd, David. Příběhy dlouhého nosu. Brno : Janáčkova akademie múzických umění, 2011. 235 s. ISBN 978-80-7460-005-0
  • Tálská, Eva. Studio Dům: Výprodej. 1. Vydání. Brno: Nadace Studio Dům, 1997. 116 s. ISBN 8090268447
  • Tálská Eva.Studio Dům: Výprodej. 2. Vydání. Brno: Nadace Studio Dům, 2002. 222 s. ISBN 9788090268449
  • Donáczi, Sandra. Inscenace Studia Dům pod režijním vedením Evy Tálské v letech 1991-2000. Bakalářská diplomová práce. Brno: 2006
  • Srba, Bořivoj. Vykročila husa a vzala člověka na procházku: Pojď!: založení a prvních pět let umělecké tvorby Mahenova nedivadla Husa na provázku (Divadla na provázku) 1967-1972 : dokumenty - memoáry - studie. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2010. ISBN 9788086928890.
  • Jirásek, Alois. Staré pověsti české. Spoluautoři: Sandra Donáczi, Eva Tálská ; Fotografie Marie Hamanová, Jiří Košulič, Zdeněk Švehla. Brno. 2004. 158 s.ISBN 8023880543

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]