Staroegyptské písemnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bůh Thovt – patron písařů.

Staroegyptské písemnictví je písemnictví starověkého Egypta z období let 2800 př. n. l.300 n. l. Pro zápis se používalo nejdříve hieroglyfického písma, z něhož později vzniklo na papyry používané písmo hieratické a démotické.

Jazykem používaným pro zápis byla archaická egyptština (používaná před rokem 2600 př. n. l.), stará egyptština (2600 př. n. l. – 2000 př. n. l.), střední (klasická) egyptština (2000 př. n. l. – 1300 př. n. l.), nová egyptština (1300 př. n. l. – 700 př. n. l.), démotština (7. století př. n. l. – 5. století n. l.) a koptština (4. století n. l. – 17. století n. l.). Za doby Ptolemaiovců a později v Římské době byly některé texty psány i v řečtině.

Naše znalosti o této literatuře se zakládají převážně na archeologických nálezech, protože se zánikem starověkého Egypta skončil zájem o tuto literaturu a proto se příliš nedochovala v řeckých a latinských přepisech.

Literatura se převážně zachovala na papyrech, ale texty byly také tesány do kamene, psány na dřevo a malovány na stěny hrobek.

Texty mají náboženský obsah, autobiografický, byla psána naučení pro následníky trůnu, sepsány byly činy některých faraonů. Také byly nalezeny texty obsahující povídky a bajky, matematické a lékařské texty a poezie.


Materiály používané k zápisu[editovat | editovat zdroj]

Čistý list papyru

Nejčastěji se psalo na listy vyrobené ze stvolu rostliny šáchoru papírodárného. Vyrobené listy papyru se mohly slepit vedle sebe a vznikl papyrový svitek, který se skladoval svinutý, protože by přeložením po čase popraskal. Tento svitek mohl být dlouhý až 40 metrů.[1]

Psalo se štětečkem vyrobeným rozkousáním konce stvolu sítiny Juncus maritimus. Používal se většinou černý inkoust ze sazí a příměsi pojidla. Nadpisy a některá slova se psala červeným inkoustem z okrového prášku, vody a pojidla. Chybně napsaný text se mazal navlhčeným hadříkem.

Pisátka se nejdříve uchovávala v sáčcích a dřevěná destička s prohlubeninami pro inkoust byla odděleně. Později se začaly vyrábět krabičky ze dřeva nebo slonoviny s posouvacím víčkem, které sloužily jako kalamář a současně pro úschovu pisátek.

Další potřebou písaře byl jemně hlazený kámen, sloužící pro roztírání okru a pro uhlazení místa, kde byl smyt chybný text.

Pro psaní se používaly také svitky vyrobené ze zvířecí kůže. Pro méně důležité zápisy, vzkazy pro chudé obyvatele a výuku psaní byly používány střepy nádob a úlomky vápence – tzv. ostraka. Starší žáci písařských škol používali pro svůj nácvik dřevěné desky potažené štukem, ze kterého se daly texty dobře smývat.

Interpretace staroegyptských textů[editovat | editovat zdroj]

Pro zpracování staroegyptských děl je potřeba je nejprve převést z hieratického nebo démotického písma do hieroglyfického. Následný kvalitní překlad vyžaduje dlouholetou práci při rozboru jiných textů, zkoumání života starých Egypťanů a při vytváření slovníku, protože máme dosud značné mezery ve znalosti staroegyptských slov.

Ke zkreslení výkladu některých textů může také dojít vlivem toho, že se zachovala pouze jejich část (nejčastěji jsou poškozeny okraje papyru), nebo novější opis, ve kterém opisovatel původní formulace upravil do formulací používaných ve své době.

Počátky staroegyptského písemnictví[editovat | editovat zdroj]

Počátky písemnictví lze vysledovat do roku 3200 př. n. l. V hrobce U-j, nacházející se v Abydu a pocházející z této doby bylo nalezeno 150 malých destiček, na kterých jsou vyryty znaky považované za předchůdce hieroglyfů.[2] Dalšími nálezy pocházejícími z období kolem roku 3000 př. n. l. jsou předměty nalezené v hlavního depozitu chrámu boha Hora v Hierakonpolis. V tomto depozitu byla nalezena Narmerova paleta, Narmerova palice a palice krále Štíra. Narmerova paleta je některými egyptology považována za "první historický dokument na světě".[3]

Z doby prvních tří dynastií se dochovaly kratší nápisy na Sinaji, ve Východní poušti a Nubii se jmény panovníků a jejich tituly. Během 3. dynastie se začínají zaznamenávat krátké nápisy i na stěny hrobek hodnostářů a faraonů. Tyto záznamy vrcholí během 5. a 6. dynastie, kdy se poprvé objevují tzv. Texty pyramid, což jsou náboženské texty, které doprovázely mrtvého na onen svět. Ale nejenom těmi byly hrobky zdobeny. Například Ptahšepsesova mastaba v Abúsíru z období 5. dynastie obsahuje po stěnách množství písní a rozhovorů znázorněných postav.

Seznam památek staroegyptského písemnictví[editovat | editovat zdroj]

Papyry jsou většinou nazvány podle svých objevitelů nebo podle muzeí, ve kterých se nacházejí.

Historické texty[editovat | editovat zdroj]

Egyptská naučení[editovat | editovat zdroj]

Knihy moudrých rad do života

Lékařské texty[editovat | editovat zdroj]

Papyrus nazývaný běžně "Westcar Papyrus", který obsahuje tři příběhy o králi Khufu. Psán je hieratickým písmem. Nachází se v muzeu v Berlíně. Katalogové číslo: P 3033.

Povídky, pohádky, bajky[editovat | editovat zdroj]

Básnictví[editovat | editovat zdroj]

Náboženské texty[editovat | editovat zdroj]

Část "Knihy mrtvých" pocházející z období 1040–945 př. n. l.(21. dynastie). Dnes se nachází v Metropolitním muzeu v New Yorku.

Hlavní článek: Egyptské pohřební texty Hlavní článek: Egyptské podsvětní knihy

Proroctví[editovat | editovat zdroj]

Matematické texty[editovat | editovat zdroj]

Seznamy panovníků[editovat | editovat zdroj]

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

Životopisy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žába Z.: Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Svoboda, Praha 1968
  2. Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003, ISBN 80-7257-975-4, str. 80.
  3. Brier, Bob. Daily Life of the Ancient Egyptians, A. Hoyt Hobbs 1999, p.202
  4. JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 15.11 - Učení Ptah-hotepovo 1 (egyptská literatura). [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  5. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Amenemhetova. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  6. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Maat. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  7. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Ameniho Amenaa. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  8. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Šedet. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  9. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Achnatonova. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  10. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Ba (Kniha o duši). [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  11. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Slova Harfeníkova. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  12. JAKUB SOBEK. Starověký Egypt 21.4 - Úvod do Knihy Amduat: Knihy o tom, co je v podsvětí. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  13. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - 1. kniha Ra. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  14. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Šuova. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  15. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Kniha Ptahova. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  
  16. JAKUB SOBEK. SVATÁ BIBLE EGYPTSKÁ - Proroctví Nefertiho. [s.l.] : [s.n.]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wolfgang Kosack: Berliner Hefte zur ägyptischen Literatur 1 - 12: Teil I. 1 - 6/ Teil II. 7 - 12 (2 Bände). Paralleltexte in Hieroglyphen mit Einführungen und Übersetzung. Heft 3: Der Bericht von dem Lebensmüden und seiner Seele, die Hirtengeschichte und das Harfnerlied. Verlag Christoph Brunner, Basel 2015. ISBN 978-3-906206-11-0.
  • MYNÁŘOVÁ, Jana. Egyptské písemnictví. In MYNÁŘOVÁ, Jana, et al. Písemnictví starého Předního východu. Praha : OIKOYMENH ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. Kapitola XVII, s. 551-659.
  • ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]