Spojka (slovní druh)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Spojka (lat. konjunkce) je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojky vyjadřují mluvnický a významový poměr vět nebo členů. Rozlišují se spojky souřadicí a podřadicí.

Spojka souřadicí (parataktická)[editovat | editovat zdroj]

Spojka souřadicí spojuje dva větné členy nebo věty v souvětí v souřadném poměru. Příkladem souřadicích spojek v češtině jsou a, i, či nebo nebo.

  • Spojky slučovacía, i, ani, nebo, či, přímo, nadto, ani-ani, jak-tak, hned-hned, jednak-jednak, zčásti-zčásti, dílem-dílem
  • Spojky odporovacíale, avšak, však, leč, nýbrž, naopak, jenomže, jenže, sice-ale, jistě-ale
  • Spojky stupňovacíi, ba, ba i, ba ani, nadto, dokonce, nejen-ale i, nejen-nýbrž i
  • Spojky vylučovacínebo, anebo, buď-nebo
  • Spojky vysvětlovacítotiž, vždyť
  • Spojka příčinnáneboť
  • Spojky důsledkovéproto, a proto, a tak, tudíž, a tudíž, tedy, a tedy

Spojky slučovací, odporovací, stupňovací, příčinné a důsledkové jsou někdy označovány jako poměry.

Spojka podřadicí (hypotaktická)[editovat | editovat zdroj]

Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že. Z podřadících spojek se ke spojování větných členů užívají téměř výhradně spojky přípustkové: statečný, i když pošetilý plán.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo spojka ve Wikislovníku