Spiridione Petrovich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dr. Spiridione Petrovich

Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Poslanec Dalmatského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1870

Zemský hejtman Dalmácie
Ve funkci:
1861 – 1870
Stranická příslušnost
Členství dalmatští autonomisté (autonomaši)

Narození 1804
Zadar
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí listopad 1870
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Spiridione Petrovich též Spiridone, chorvatsky Spiridon Petrović nebo Špiro Petrović (1804[1] Zadar[2]listopad 1870[1][3]), byl rakouský právník a politik z Dalmácie, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu, od roku 1861 zemský hejtman Dalmácie.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1849 se uvádí jako Spiridion Petrovich, advokát v Zadaru.[4] V říjnu 1849 mu byl udělen Řád železné koruny.[5] V srpnu 1869 získal i Císařský rakouský řád Leopoldův.[6] Historik Giuseppe Praga uvádí Petroviche jako nejznámějšího tehdejšího dalmatského právníka.[7]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Zadar-venkov. Tehdy se uváděl coby advokát.[2] Řadil se ke sněmovní levici.[8]

Do politiky se znovu zapojil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen za poslance Dalmatského zemského sněmu a stal se téhož roku zemským hejtmanem Dalmácie (předsedou sněmu a nejvyšším představitelem zemské samosprávy).[9] V této funkci byl potvrzen i roku 1864[10] a roku 1867.[11] Ve funkci předsedy zemského sněmu je uváděn i roku 1870.[12] V červenci 1870 byl opět zvolen za poslance zemského sněmu.[13]

Pocházel z etnicky srbského prostředí,[14] ale patřil do politického proudu dalmatských autonomistů, tzv. autonomaši, nazývaných někdy pejorativně i talijanaši, kteří prosazovali multietnickou dalmatskou identitu a zůstávali napojení na italský kulturní okruh.[15] Sám byl bilingvní.[14]

Zemřel v roce 1870.[1] Pohřben byl za velké účasti veřejnosti 30. listopadu 1870 v Zadaru.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Radovi Instituta Jugoslavenske akademije znanosti i umjetnosti u Zadru, Svazky 24–25. [s.l.] : Akademija, 1977. Dostupné online. S. 35. (chorvatsky)  
  2. a b Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at, [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Aus Zara. Neues Fremden-Blatt. prosinec 1870, čís. 337, s. 4. Dostupné online.  
  4. Jurende's Vaterländischer Pilger: Geschäfts- und Unterhaltungsbuch für alle Provinzen des österreichischen Kaiserstaates. [s.l.] : J. P. Sollinger, 1849. Dostupné online. S. 37. (německy)  
  5. Klagenfurter Zeitung, 25. 10. 1849, s. 1.
  6. Österreichische Zeitschrift für Verwaltung, 26. 8. 1869, s. 4.
  7. PRAGA, Giuseppe. History of Dalmatia. [s.l.] : Giardini, 1993. 363 s. Dostupné online. ISBN 9788842702955. S. 232. (anglicky)  
  8. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz, [cit. 2016-03-15]. Dostupné online. (česky) 
  9. Klagenfurter Zeitung, 9. 4. 1861, s. 1.
  10. Klagenfurter Zeitung, 22. 9. 1864, s. 1.
  11. Allgemeine Österreichische Gerichtszeitung, 8. 3. 1867, s. 8.
  12. Neue Freie Presse, 3. 1. 1870, s. 1.
  13. [Neue Freie Presse, 12. 7. 1870, s. 3.]
  14. a b MONZALI, Luciano. The Italians of Dalmatia: From Italian Unification to World War I. [s.l.] : University of Toronto Press, 2009. 403 s. Dostupné online. ISBN 9780802099310. S. 45, 49, 54. (anglicky)  
  15. VRANDEČIĆ, Josip. Dalmatinski autonomistički pokret u XIX. stoljeću. [s.l.] : Dom i svijet, 2002. 331 s. Dostupné online. ISBN 9789536491605. S. 107. (chorvatsky)