Baskřídlovka

Baskřídlovka

Baskřídlovka je trubkovitý žesťový nástroj, o oktávu níž znějící křídlovka. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá tuba, a v drtivé většině případů je laděna v B.

Rozsah

Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako pozoun (tenorová baskřídlovka zní však o nonu výše, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže - schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá podobný nátrubek jako na pozoun, proto někteří hráči ovládají hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu.

Druhy baskřídlovek

Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton (eufonium) - samo označení "baskřídlovka" se správně užívá pro tu tenorovou (používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v B (jenže znějí o oktávu níže, proto předpona "bas"), zatímco eufonium je psáno v basovém klíči). Oba nástroje se dají ovšem souhrnně označit např. lidovým pojmem koryto či šestka.

Tenor

"Tenorový roh" (tenorhorn) hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má uzší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v B) nejsou hrané tony znějící.

Baryton

Eufonium hraje v hlubších polohách, má širší menzuru a notace je v basovém klíči.

Využití

Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je k vidění v tradiční středoevropské dechovce.

Příbuzné nástroje

• Eufonium
• Křídlovka
• Tuba
• Wagnerova tuba

Reference

Portály: Hudba