Jan Matejko

Jan Matejko - Autoportrét

Jan Matejko (28. července 1838, Krakov – 1. listopadu 1893, tamtéž) – nejslavnější polský malíř, tvůrce monumentálních obrazů s historickou tematikou a bitevních scén. Jako datum jeho narození je často chybně udáván 24. červen. Malíř sám tvrdil, že se narodil 30. července.

Rodina a dětství

Matejkovi prarodiče byli čeští zemědělci v Roudnici u Hradce Králové. Otec František byl rodákem z Hradce Králové a v Haliči působil jako vychovatel a učitel hudby. Zpočátku pracoval u rodiny Wodzických v Koscielnikách (dnes součást Nové Huty) a později se přestěhoval do Krakova, kde uzavřel manželství s Kateřinou Rosbergovou, pocházející z polsko-německé rodiny zámožných sedláků.

Jan byl jejich devátým dítětem z celkem jedenácti. Již od raného dětství projevoval nevšední výtvarné nadání, což mu umožnilo postup do vyšších tříd, jelikož v téměř všech ostatních předmětech propadal. Nikdy se nenaučil žádný cizí jazyk a těžce bojoval i s polštinou.

Malířská tvorba

V mládí prožil ostřelování Krakova Rakušany v roce 1848 a také byl svědkem Prosincového povstání, které podporoval finančně. Vlivem těchto národních tragedií se začal věnovat historické malbě místo dosavadní církevní tvorby. Často umisťoval na svých plátnech osoby, které se ve skutečnosti dané události neúčastnily (např. Hugo Kollataj a generál J. Wodzicki na obrazu Bitwa u Racławic), nešlo mu však o přesné zmapování historie, ale o symbolicko-filozofické působení díla a edukační účinek.

Soukromý život

V roce 1864 se oženil s Teodorou roz. Giebultowskou, s kterou měl pět dětí: Beatu, Helenu, Tadeáše a Jiřího. Poslední Regina zemřela v kojeneckém věku. Žena mu byla inspirací a modelem k četným dílům (např. královna Bona Sforza v „Pruském holdu”). Ještě za života si vydobyl svou tvorbou celonárodní uznání, a stal se všeobecně uznávaným klasikem. Stal se však i slavným celosvětově (zejména úspěšné byly výstavy v Paříži). On sám unikal pozornosti veřejnosti a osobní účast na oficiálních společenských událostech byla pro něho značně stresující. V domě, kde Matejko v Krakově bydlel je dnes Matejkovo muzeum. Byl prvním rektorem Výtvarné akademie v Krakově. Z jeho žáků jsou nejslavnější J. Malczewski, S. Wyspianski, J. Mehoffer, M. Gottlieb.

Matejko je pohřben v čestné aleji Rakowického hřbitova v Krakově.

Nejznámější díla

• Stanczyk (1862)
• Skargovo kázání (1864)
• Polonia, rok 1863 (1864,1879)
• Stefan Batory u Pskova (1872)
• Astronom Kopernik aneb rozmluva s Bohem (1872)
• Zavěšení zvonu Zikmund (1874)
• Bitva u Grunvaldu (1878)
• Pruský hold (1882)
• Jan Sobieski u Vídně (1883)
• Wernyhora (1883-1884)
• Bitva u Raclavic (1888)
• Přijetí křesťanství (1889)
• Cyklus Dějiny civilizace v Polsku (1888)
• Užíval si sex v pohodlí domova (1888)

• 
  polský kníže
  Jindřich I. Bradatý
• 
  polský kníže
  Vladislav I. Herman
• 
  polský král
  Vladislav I. Lokýtek
• 
  polský král
  Jan I. Olbracht
• 
  polský král
  Alexandr Jagellonský
• 
  polský král
  August III. Polský
• 
  polský kníže
  Boleslav I. Chrabrý
• 
  polský kníže
  Boleslav IV. Kadeřavý
• 
  šlechtic
  Władysław Biały

Galerie Jan Matejko na Wikimedia Commons