Fjodor I.: Porovnání verzí
m odstranění odrážek u šablony {{Překlad}}; kosmetické úpravy |
m Bot: Odstranění 42 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q186321) |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Pravoslavní panovníci]] |
[[Kategorie:Pravoslavní panovníci]] |
||
[[af:Fjodor I van Rusland]] |
|||
[[be:Фёдар I, цар і вялікі князь усяе Русі]] |
|||
[[be-x-old:Фёдар I Іванавіч]] |
|||
[[bg:Фьодор I]] |
|||
[[bs:Fjodor I, car Rusije]] |
|||
[[ca:Teodor I de Rússia]] |
|||
[[cy:Fyodor I, tsar Rwsia]] |
|||
[[da:Fjodor 1. af Rusland]] |
|||
[[de:Fjodor I. (Russland)]] |
|||
[[el:Φιοντόρ Α΄ της Ρωσίας]] |
|||
[[en:Feodor I of Russia]] |
|||
[[eo:Fjodor la 1-a Ivanoviĉ (Rusio)]] |
|||
[[es:Teodoro I de Rusia]] |
|||
[[et:Fjodor I]] |
|||
[[eu:Teodoro I.a Errusiakoa]] |
|||
[[fi:Fjodor I]] |
|||
[[fr:Fédor Ier]] |
|||
[[gl:Teodoro I de Rusia]] |
|||
[[he:פיודור הראשון]] |
|||
[[hr:Fjodor I., ruski car]] |
|||
[[hu:I. Fjodor orosz cár]] |
|||
[[it:Fëdor I di Russia]] |
|||
[[ja:フョードル1世]] |
|||
[[ka:თედორე I]] |
|||
[[la:Theodorus I (tzar Russiae)]] |
|||
[[lt:Fiodoras I]] |
|||
[[lv:Fjodors I]] |
|||
[[mk:Фјодор I (Русија)]] |
|||
[[mr:पहिला फियोदोर, रशिया]] |
|||
[[nl:Fjodor I van Rusland]] |
|||
[[no:Fjodor I av Russland]] |
|||
[[pl:Fiodor I]] |
|||
[[pt:Teodoro I da Rússia]] |
|||
[[ru:Фёдор I Иоаннович]] |
|||
[[sh:Fjodor I., car Rusije]] |
|||
[[sk:Fiodor I. (Rusko)]] |
|||
[[sr:Фјодор I Звонар]] |
|||
[[sv:Fjodor I av Ryssland]] |
|||
[[tr:I. Fyodor]] |
|||
[[uk:Федір Іванович]] |
|||
[[vi:Fyodor I của Nga]] |
|||
[[zh:费奥多尔·伊万诺维奇]] |
Verze z 9. 3. 2013, 13:41
Fjodor I. Ivanovič, zvaný "Blažený" (11. května 1557 v Moskvě–7. ledna 1598 tamtéž), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584-1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců. Skutečnou moc ve státě však držel Boris Godunov, bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy Anastasije Romanovny.
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna Ivana, následníka trůnu. Tím dnem - 19. listopadu 1582 - se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce (8. března 1584) jako dvacetiletý mladík, který - podle slov samotného Ivana Hrozného byl "asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanýi pohyby.
Fjodor se oženil s Irinou Fjodorovnou Godunovovou, s níž měl jedinou dceru, Feodosiji Fjodorovnu (nar. 1594), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci Ivana I. Kality).
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra Borise Godunova, od roku 1587 fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem - to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.
Významné události za panování Fjodora Ivanoviče
- 1584: Donští kozáci odpřisáhli Fjodoru Ivanoviči věrnost
- 1586: ruský zbrojíř Andrej Čochov odlil dělo "Car-puška"
- 1589: ustavení patriarchátu v Rusku; prvním patriarchou se stal Jov, spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis.
- 1590-1593: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města Jam, Ivangorod, Koporje, Korela (Priozersk)
Vztah k dynastii Romanovců
Zakladatel dynastie Romanovců, Michail Fjodorovič, byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.
Ruští panovníci | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1584 - 1598 Fjodor I. |
Nástupce: |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фёдор I Иоаннович na ruské Wikipedii.