Osmussaar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Dinybot (diskuse | příspěvky)
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce a náhrady přesměrování podle specifikace
pl:Osmussaar
Řádek 52: Řádek 52:
[[nl:Osmussaar]]
[[nl:Osmussaar]]
[[no:Osmussaar]]
[[no:Osmussaar]]
[[pl:Osmussaar]]
[[sv:Odensholm]]
[[sv:Odensholm]]

Verze z 30. 11. 2006, 01:11

Šablona:Infobox Saar

Osmussaar (švédsky Odensholm) je jeden z estonských ostrovů v Baltském moři.

Západní pobřeží ostrova

Ostrov má poměrně osamělou polohu při jižní straně ústí Finského zálivu, přibližně 8 km na severozápad od pevninského výběžku Põõsaspea neem. Zeměpisná poloha ostrova je 59° 18' 08" severní šířky a 25° 22' 21" východní délky.

Ostrov má rozlohu 4,69 km² a nad hladinu se zvedá do výšky 8 m.

Geografie

Ostrov Osmussaar je z několika stran obklopen nebezpečnými útesy a mělčinami, z nichž nejvýraznější jsou Suurgrund a Sundstein, ležící mezi ostrovem a mysem Põõsaspea.

Baltský klint na severním pobřeží Osmussaaru

Osmussaar má oválný tvar, jehož delší osa směřuje přibližně od jihovýchodu k severozápadu. Délka ostrova v tomto směru je 4,6 km, šířka 1,3 km, obvod pobřeží činí 14 km. Severní pobřeží je méně členité a probíhá jím Baltský klint, zdvíhající se zde do výše až 6 m, zatímco jižní pobřeží se člení do několika výběžků a zálivů.

Povrch ostrova je poměrně plochý a kamenitý. Na ostrově je několik jezer, vzniklých dosud probíhajícím tektonickým zdvihem baltské oblasti z někdejších zálivů a zátočin.

Příroda

Osmussaarská Dvojčata — Kaksikud

Ostrov se vynořil z moře vlivem postupného tektonického zdvihu před dvěma až třemi tisíci lety. Horninové jádro ostrova tvoří ordovické vápence, překryté tenkou vrstvou mladších sedimentů. Zvláštní pozornosti zasluhuje několik balvanů rulové brekcie, pocházející ze dna Finského zálivu. Na povrch ostrova se dostala následkem pádu Neugrundského meteoritu před 500 milióny lety (Neugrundský kráter se nachází 7 km severovýchodně od ostrova). Z brekciových balvanů jsou největší Kaksikud („Dvojčata“) a Skarvan. Kaksikud byly původně rozměrnější, ale velkou část jich za války zničila Rudá armáda, když z nich brala materiál na stavbu opevnění. Dnes mají obvod přibližně 30 m a dosahují výšky 3 m.

Externí odkazy


Šablona:Estonsko-pahýl