Paradox: Porovnání verzí
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
* [[Braessův paradox]]: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě). |
* [[Braessův paradox]]: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě). |
||
* Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv? Řešení - je jí mnohem více než zlata a lépe se získává. |
* Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv? Řešení - je jí mnohem více než zlata a lépe se získává. |
||
* Nevlezu do vody, dokud se nenaučím plavat |
* Nevlezu do vody, dokud se nenaučím plavat. |
||
* Na ty lyže se nepostavíš, dokud se nenaučíš lyžovat. |
* Na ty lyže se nepostavíš, dokud se nenaučíš lyžovat - Klasická matkovská logika. |
||
* Nikdo tam nechodí, protože je tam vždycky narváno. |
* Nikdo tam nechodí, protože je tam vždycky narváno. |
||
* Tento výrok je nepravdivý. |
* Tento výrok je nepravdivý. |
Verze z 25. 1. 2013, 23:45
Paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá.
Podobný paradoxu je oxymoron, v němž ale nejde o ucelenou myšlenku, ale jen o slovní spojení nebo slova, která se navzájem významově popírají.
Paradoxy ve filosofii
V dějinách filosofie hrála už od starověku významnou roli celá řada paradoxů různé povahy:
- Zenónovy paradoxy, připisované Zénónovi z Eleje, zejména "Achillés a želva" a "Letící šíp", které zpochybňují možnost pohybu.
- Paradox hromady: tisíc kamenů tvoří hromadu; když odeberu jeden, je to ještě hromada? A další? ...
- Paradox lháře: člověk, který o sobě říká, že lže, buď lže a tedy nelhal, anebo skutečně lhal, a pak mluví pravdu.
V moderní době pracoval s paradoxy například britský matematik a filosof Bertrand Russell (viz Russellův paradox, Paradox sta slov), americký logik Willard Van Orman Quine, francouzský biolog a filosof Raymond Ruyer a další.
Příklady paradoxů
- Může Všemohoucí (Bůh) stvořit kámen tak těžký, že jej nebude moci uzvednout? Může, definuje hustotu kamene jako nekonečnou.
- Braessův paradox: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě).
- Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv? Řešení - je jí mnohem více než zlata a lépe se získává.
- Nevlezu do vody, dokud se nenaučím plavat.
- Na ty lyže se nepostavíš, dokud se nenaučíš lyžovat - Klasická matkovská logika.
- Nikdo tam nechodí, protože je tam vždycky narváno.
- Tento výrok je nepravdivý.
Odkazy
CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.
Související články
- Paradoxy naivní teorie množin
- Paradox dvojčat
- Logické paradoxy
- Hydrostatický paradox
- Hydrodynamický paradox
- Důkaz sporem
- Ironie
- Sylogismus
- Logický klam
Literatura
- R. Ruyer, Paradoxy vědomí a meze kybernetiky. Praha 1994
Externí odkazy
- (anglicky) Výběr paradoxů
- Ve Stanford Encyclopedia of Philosophy, (anglicky):
- "Paradoxes and Contemporary Logic" -- by Andrea Cantini.
- "Insolubles" -- by Paul Vincent Spade.
- (anglicky)Paradoxy na Open directory project
- (anglicky)"MathPages - Zeno and the Paradox of Motion"