Raimond VII. z Toulouse: Porovnání verzí
m Saltzmann přesunul stránku Raimund VII. z Toulouse na Raimond VII. z Toulouse: správnější název |
→Život: +dopl. |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Narodil se jako syn toulouského hraběte [[Raimond VI. z Toulouse|Raimonda VI.]] a jeho manželky [[Johana Anglická (1165-1199)|Jany]], dcery [[Seznam anglických králů|anglického krále]] [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II.]] a [[Eleonora Akvitánská|Eleonory Akvitánské]]. |
Narodil se jako syn toulouského hraběte [[Raimond VI. z Toulouse|Raimonda VI.]] a jeho manželky [[Johana Anglická (1165-1199)|Jany]], dcery [[Seznam anglických králů|anglického krále]] [[Jindřich II. Plantagenet|Jindřicha II.]] a [[Eleonora Akvitánská|Eleonory Akvitánské]]. |
||
V roce 1216 vedl vzpouru v toulouském hrabství proti [[Simon IV. z Montfortu|Šimonovi z Monfortu]]. Spolu se s vým otcem se mu postupně podařilo obnovit svou mocenskou přítomnost v hrabství. V září 1217 tak Raimond VII. znovu získal Toulouse. Při jeho opětovném obléhání Šimonem z Montfortu byl 25. června 1218 zabit kamenem vystřeleným z praku. Po Šimonově smrti přešel Raimond do úspěšné protiofenzivy a do roku 1222 získal jeho zásluhou jeho otec nazpět většinu svých území.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Tyerman | jméno = Christopher | odkaz na autora = | titul = Svaté války : dějiny křížových výprav | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 926 | isbn = 978-80-7422-091-3 | strany = 590–591}}</ref> |
V roce 1216 vedl vzpouru v toulouském hrabství proti [[Simon IV. z Montfortu|Šimonovi z Monfortu]]. Spolu se s vým otcem se mu postupně podařilo obnovit svou mocenskou přítomnost v hrabství. V září 1217 tak Raimond VII. znovu získal Toulouse. Při jeho opětovném obléhání Šimonem z Montfortu byl 25. června 1218 zabit kamenem vystřeleným z praku. Po Šimonově smrti přešel Raimond do úspěšné protiofenzivy a do roku 1222 získal jeho zásluhou jeho otec nazpět většinu svých území.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Tyerman | jméno = Christopher | odkaz na autora = | titul = Svaté války : dějiny křížových výprav | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 926 | isbn = 978-80-7422-091-3 | poznámky = Dále jen ''Svaté války'' | strany = 590–591}}</ref> |
||
V letech 1227–1229 pokračovala královská armáda pod vedením [[Humbert V. z Beaujeu|Humberta z Beaujeu]] v křížové výpravě proti albigenským zahájené Ludvíkem VIII. Sám král Ludvík IX. se tažení nezúčastnil. Výprava byla ukončena [[Pařížská smlouva (1229)|pařížskou smlouvou]] podepsanou 12. dubna 1229. Raimondu VII. se sice podařilo udržet většinu svých území, ale jeho dcera a jediná dědička [[Jana z Toulouse|Jana]] se měla provdat za jednoho z Ludvíkových bratrů a přinést mu věnem Toulouse a toulouský kraj. Pokud by Raimond neměl další potomky měla Jana zdědit i ostatní jeho panství. Kdyby se Jana se svým manželem nedočkala potomků, mělo se celé jejich panství stát součástí francouzské koruny. Ludvík smlouvou získal severní část albigenského kraje včetně města [[Albi]]. Získal také do zástavy sedm hradů včetně citadely v Toulouse.<ref>''Francja w czasach Kapetyngów'', s. 273.</ref><ref>''Svatý Ludvík'', s. 83.</ref><ref>''Svaté války'', s. 592.</ref> |
|||
Byl pohřben vedle své matky v [[Klášter Fontevrault|klášteře Fontevrault]]. |
Byl pohřben vedle své matky v [[Klášter Fontevrault|klášteře Fontevrault]]. |
||
Verze z 10. 1. 2013, 02:40
Raimond VII. z Toulouse též Raimond VII. ze Saint-Gilles (červenec 1197 – 27. září 1249) byl hrabě z Toulouse, vévoda z Narbonne a markýz z Provence od roku 1222 až do své smrti.
Život
Narodil se jako syn toulouského hraběte Raimonda VI. a jeho manželky Jany, dcery anglického krále Jindřicha II. a Eleonory Akvitánské.
V roce 1216 vedl vzpouru v toulouském hrabství proti Šimonovi z Monfortu. Spolu se s vým otcem se mu postupně podařilo obnovit svou mocenskou přítomnost v hrabství. V září 1217 tak Raimond VII. znovu získal Toulouse. Při jeho opětovném obléhání Šimonem z Montfortu byl 25. června 1218 zabit kamenem vystřeleným z praku. Po Šimonově smrti přešel Raimond do úspěšné protiofenzivy a do roku 1222 získal jeho zásluhou jeho otec nazpět většinu svých území.[1]
V letech 1227–1229 pokračovala královská armáda pod vedením Humberta z Beaujeu v křížové výpravě proti albigenským zahájené Ludvíkem VIII. Sám král Ludvík IX. se tažení nezúčastnil. Výprava byla ukončena pařížskou smlouvou podepsanou 12. dubna 1229. Raimondu VII. se sice podařilo udržet většinu svých území, ale jeho dcera a jediná dědička Jana se měla provdat za jednoho z Ludvíkových bratrů a přinést mu věnem Toulouse a toulouský kraj. Pokud by Raimond neměl další potomky měla Jana zdědit i ostatní jeho panství. Kdyby se Jana se svým manželem nedočkala potomků, mělo se celé jejich panství stát součástí francouzské koruny. Ludvík smlouvou získal severní část albigenského kraje včetně města Albi. Získal také do zástavy sedm hradů včetně citadely v Toulouse.[2][3][4]
Byl pohřben vedle své matky v klášteře Fontevrault.
Odkazy
Reference
Literatura
- TYERMAN, Christopher. Svaté války : dějiny křížových výprav. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 926 s. ISBN 978-80-7422-091-3.
- Macé, Laurent. "Raymond VII of Toulouse: The Son of Queen Joanne, 'Young Count' and Light of the World." The World of Eleanor of Aquitaine: Literature and Society in Southern France between the Eleventh and Twelfth Centuries, edd. Marcus Bull and Catherine Léglu. Woodbridge: Boydell Press, 2005. ISBN 1-84383-114-7.