Měrná tepelná kapacita: Porovnání verzí
rvv na verzi Marquas |
|||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
::<math>Q = m c \Delta T\,</math> |
::<math>Q = m c \Delta T\,</math> |
||
kde <math>{\Delta T}=T_2-T_1</math>, ''T<sub>1</sub>'' je počáteční a ''T<sub>2</sub>'' je konečná teplota tělesa, c je '''měrná tepelná kapacita''' látky daného tělesa. |
|||
== Vlastnosti == |
== Vlastnosti == |
Verze z 5. 12. 2012, 11:37
Měrná tepelná kapacita (ve starší literatuře též měrné teplo nebo specifické teplo) je množství tepla potřebného k ohřátí 1 kilogramu látky o 1 teplotní stupeň (1 kelvin nebo 1 stupeň Celsia).
Měrná tepelná kapacita je mírně teplotně závislá, proto je nutné u přesnějších hodnot uvádět, k jaké teplotě látky se vztahuje.
Značení
- Značka:
- Jednotka SI: Joule na kilogram a kelvin, značka Jkg-1K-1, (popř. joule na kilogram a stupeň Celsia, J/(kg °C))
- Další jednotky: kalorie na kilogram a stupeň Celsia cal/(kg °C)
Vzorec
Teplo potřebné k ohřátí tělesa o hmotnosti m o teplotu lze vypočítat pomocí vztahu.
kde , T1 je počáteční a T2 je konečná teplota tělesa, c je měrná tepelná kapacita látky daného tělesa.
Vlastnosti
Hodnota měrné tepelné kapacity je závislá na teplotě. Pro větší teplotní intervaly se zavádí střední měrná tepelná kapacita .
K určování hodnot měrného tepla se využívá kalorimetrická rovnice.
U plynů se rozlišuje měrná tepelná kapacita při stálém tlaku, která se označuje , a měrná tepelná kapacita při stálém objemu, která se označuje . Vztah mezi těmito měrnými tepelnými kapacitami udává Poissonova konstanta a Mayerův vztah.
Příklad hodnot
Látka | c |
---|---|
voda | 4 180 |
vzduch (0˚C) | 1 003 |
ethanol | 2 460 |
led | 2 090 |
olej | 2 000 |
absolutně suché dřevo (0˚C) | 1 450 |
železo | 450 |
měď | 383 |
zinek | 385 |
hliník | 896 |
platina | 133 |
olovo | 129 |
kyslík | 917 |
cín | 227 |
křemík | 703 |
zlato | 129 |
stříbro | 235 |