Edikt: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 11. 2012, 16:44

Edikt (z lat. edicere vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právo veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v římské říši označovaly i výnosy císařů. V raném novověku užívali ediktů francouzští králové a římští císařové. V moderní době edikty nahradily veřejné vyhlášky.

Významné edikty

Edikt milánský (313) – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
Edikt wormský (1521) – výnos Karla V. na říšském sněmu, kterým bylo mimo zákon postaveno počínání Martina Luthera a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
Edikt nantský (1598) – výnos Jindřicha IV., kterým uděloval základní práva francouzským hugenotům.
Restituční edikt (1629) – výnos Ferdinanda II., který navracel protestantský majetek katolíkům.
Edikt z Fontainebleu (1685) – výnos Ludvíka XIV. odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
Edikt postupimský (1685) – toleranční edikt, vyhlášený braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem, který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.

Encyklopedické heslo Edikt v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Edikt''' (z [[latina|lat.]] ''edicere'' vyřknout, zvěstovat) označuje původně v [[římské právo|římském právo]] veřejné prohlášení [[úředník]]a (''magistratus''), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v [[římská říše|římské říši]] označovaly i výnosy [[císař]]ů. V [[raný novověk|raném novověku]] užívali ediktů [[francie|francouzští]] [[panovník|králové]] a [[svatá říše římská|římští]] císařové.
+'''Edikt''' (z [[latina|lat.]] ''edicere'' vyřknout, zvěstovat) označuje původně v [[římské právo|římském právo]] veřejné prohlášení [[úředník]]a (''magistratus''), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v [[římská říše|římské říši]] označovaly i výnosy [[císař]]ů. V [[raný novověk|raném novověku]] užívali ediktů [[Francie|francouzští]] [[panovník|králové]] a [[svatá říše římská|římští]] císařové. V moderní době edikty nahradily veřejné [[vyhláška|vyhlášky]].
 == Významné edikty ==
-* '''[[Edikt milánský]]''' ([[313]]) – prohlášení [[Konstantin I. Veliký|Constantina I.]] a [[Licinius|Licinia]] o toleranci říše vůči dosud nepovoleným [[náboženství]]m, zvláště [[křesťanství]].
+* ''[[Edikt milánský]]'' ([[313]]) – prohlášení [[Konstantin I. Veliký|Constantina I.]] a [[Licinius|Licinia]] o toleranci říše vůči dosud nepovoleným [[náboženství]]m, zvláště [[křesťanství]].
-* '''[[Edikt wormský]]''' ([[1521]]) – výnos [[Karel V.|Karla V.]] na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšském sněmu]], kterým bylo mimo zákon postaveno počínání [[Martin Luther|Martina Luthera]] a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
+* ''[[Edikt wormský]]'' ([[1521]]) – výnos [[Karel V.|Karla V.]] na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšském sněmu]], kterým bylo mimo zákon postaveno počínání [[Martin Luther|Martina Luthera]] a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
-* '''[[Edikt nantský]]''' ([[1598]]) – výnos [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]], kterým uděloval základní práva [[francie|francouzským]] [[hugenot]]ům.
+* ''[[Edikt nantský]]'' ([[1598]]) – výnos [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]], kterým uděloval základní práva [[francie|francouzským]] [[hugenot]]ům.
-* '''[[Restituční edikt]]''' ([[1629]]) – výnos [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], který navracel protestantský majetek katolíkům.
+* ''[[Restituční edikt]]'' ([[1629]]) – výnos [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], který navracel protestantský majetek katolíkům.
-* '''[[Edikt z Fontainebleu]]''' ([[1685]]) - výnos [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
+* ''[[Edikt z Fontainebleu]]'' ([[1685]]) – výnos [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
-* '''[[Edikt postupimský]]''' ([[1685]]) – toleranční edikt, vyhlášený [[braniborsko|braniborským]] [[kurfiřt]]em [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrichem Vilémem]], který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.
+* ''[[Edikt postupimský]]'' ([[1685]]) – toleranční edikt, vyhlášený [[braniborsko|braniborským]] [[kurfiřt]]em [[Fridrich Vilém I. Braniborský|Fridrichem Vilémem]], který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.
 {{Otto}}
 {{Portály|Starověký Řím}}