Marie Kazimíra d’Arquien: Porovnání verzí
m r2.7.3) (Robot: Přidávám hu:Arquieni Mária Kazimiera lengyel királyné |
potomci |
||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
==Život== |
==Život== |
||
Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma [[Ludovika Marie Gonzagová|Ludoviky Marie Gonzagové]], polské královny francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieskim, který se u dvora vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan "Sobiepan" Zamoyski. S manželem měla |
Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma [[Ludovika Marie Gonzagová|Ludoviky Marie Gonzagové]], polské královny francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieskim, který se u dvora vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan "Sobiepan" Zamoyski. S manželem měla čtyři děti, které však všechny zemřely v dětství. Zamoyski zemřel v roce 1665 a ovdovělá Marie se 14. července toho roku vdala za Sobieskiho. Se Sobieskim pak měla mnoho dětí: |
||
* [[Jakub Ludvík Sobieski|Jakub Ludvík]] ([[1667]]-[[1737]]) |
|||
* dcery dvojčata (9. květen 1669), narozené mrtvé nebo zemřely krátce po porodu |
|||
* Tereza Teofila (nar. a zm. v roce 1670) |
|||
* Adelajda Ludwika (1672 – 1677) |
|||
* Marie Tereza (1673 – 1675) |
|||
* dcera (říjen 1674), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu |
|||
* [[Teresa Kunegunda Sobieska|Teresa Kunegunda]] (1676 – 1730) |
|||
* [[Alexandr Benedikt Sobieski|Alexandr Benedikt]] ([[1677]]-[[1714]]) |
|||
* dcera (listopad 1678), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu |
|||
* [[Konstantin Vladislav Sobieski|Konstantin Vladislav]] (1680 – 1726) |
|||
* Jan (1682 – 1685) |
|||
* dcera (1694), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu |
|||
Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti — [[Jakub Ludvík Sobieski|Jakub]], [[Alexandr Benedikt Sobieski|Alexadr]], [[Konstantin Vladislav Sobieski|Konstantin]] a [[Teresa Kunegunda Sobieska|Teresa]] (která se později stala manželkou bavorského kurfiřta a matkou císaře [[Karel VII. Bavorský|Karla VII.]]). |
|||
V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] |
V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] |
Verze z 10. 10. 2012, 14:25
Šablona:Infobox panovnice Marie Kazimíra Louise de La Grange d'Arquien, polsky Maria Kazimiera, známá také pod zdrobnělinou "Marysieńka" (28. červen 1641, Nevers – 1. leden 1716, Blois) byla manželka Jana III. Sobieskiho a polská královna v letech 1674 až 1696.
Život
Marie přišla do Polska už v pěti letech jako dvorní dáma Ludoviky Marie Gonzagové, polské královny francouzského původu. U dvora se seznámila s Janem Sobieskim, který se u dvora vyskytoval od roku 1656. Jejím manželem se však v roce 1658 stal Jan "Sobiepan" Zamoyski. S manželem měla čtyři děti, které však všechny zemřely v dětství. Zamoyski zemřel v roce 1665 a ovdovělá Marie se 14. července toho roku vdala za Sobieskiho. Se Sobieskim pak měla mnoho dětí:
- Jakub Ludvík (1667-1737)
- dcery dvojčata (9. květen 1669), narozené mrtvé nebo zemřely krátce po porodu
- Tereza Teofila (nar. a zm. v roce 1670)
- Adelajda Ludwika (1672 – 1677)
- Marie Tereza (1673 – 1675)
- dcera (říjen 1674), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
- Teresa Kunegunda (1676 – 1730)
- Alexandr Benedikt (1677-1714)
- dcera (listopad 1678), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
- Konstantin Vladislav (1680 – 1726)
- Jan (1682 – 1685)
- dcera (1694), narozená mrtvá nebo zemřela krátce po porodu
Jen čtyři z jejich potomků se však dožili dospělosti — Jakub, Alexadr, Konstantin a Teresa (která se později stala manželkou bavorského kurfiřta a matkou císaře Karla VII.).
V roce 1674 byl Jan Sobieski zvolen polským králem, na což měla vliv i jeho žena. Jako královna Marie Kazimíra podporovala navrhovanou polsko-francouzskou alianci a pokoušela se pro svou rodinu získat privilegia od francouzského krále Ludvíka XIV.
Královský pár je dnes známý svými milostnými dopisy vydanými dlouho po jejich smrti, z nichž většina byla napsaná mezi lety 1665 a 1683, kdy je rozdělovaly buď vojenská tažení Jana III. nebo královniny cesty do Paříže. Tyto dopisy dovolují nahlédnout jak do pocitů zamilovaného páru, tak odrážejí problémy, jimž tehdy čelili. Zároveň se v nichž řeší běžné přízemní záležitosti týkající se dvora a králova každodenní rozhodnutí, která se svou ženou často konzultoval.[1] Jan III. svou ženu v těchto dopiseh označuje zdrobnělinou jejího křestního jména — "Marysieńka". V Polsku se takto Marie Kazimíra dodnes často označuje.
Jan Sobieski zemřel v roce 1696. Marie Kazimíra druhého manžela přežila o dvacet let a zemřela ve věku 74 let.
Galerie
-
Marie Kazimíra s dětmi.
-
Jan III. s rodinou.
-
Marysieńka jako kajícná Magdalena.
-
Královnin Čínský palác.
Reference
- ↑ Astrea and Celadon, or the letters of Jan Sobieski and Marysieńka [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie Casimire Louise de La Grange d'Arquien na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Kazimíra d’Arquien na Wikimedia Commons
Polská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
1674 - 1696 Marie Kazimíra d’Arquien |
Nástupce: |