Kandži: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 8. 2012, 10:50

Šablona:Obsahuje japonský text Kandži (japonsky: 漢字) je znakový systém používaný pro zápis japonštiny. Vyvinul se z čínských znaků, které přišly do Japonska společně s buddhistickými texty. V současné japonštině se používá v kombinaci s hiraganou a katakanou.

Čtení kandži

V kandži jednotlivý znak reprezentuje význam, resp. kořen slova. Čtení znaku nelze zjistit z jeho písemné podoby, je třeba se jej naučit. Každý znak má formálně dvě čtení:

sinojaponské (on, 音) a
japonské (kun, 訓).

Sinojaponské čtení vychází z čínštiny, japonské čtení je oproti tomu čtení vycházející z původní japonštiny, tj. mluveného jazyka před příchodem čínských znaků. Některé znaky mají pouze jedno čtení, jiné jich mají více, u některých japonské či sinojaponské čtení chybí. Sinojaponské čtení se používá ve složeninách (hi oheň 火,　jama hora 山,　kazan sopka 火山), japonské především v případě, kdy znak stojí samostatně, nebo jako kořen slova (taberu jíst 食べる). V některých případech se i složeniny čtou japonsky, v dalších případech se vyskytuje kombinované japonsko-sinojaponské (on-kun i kun-on) čtení, ke správnému čtení je nutné znát kontext či daný úzus.

Pro zápis výslovnosti se používá furigana.

Počet znaků kandži

Běžná japonština používá 1945 znaků zařazených do tzv. „Džójó kandži“ (常用漢字), které jsou součástí základního a středního vzdělání. Tento standard, rozšířený o znaky používané v osobních jménech, se nazývá „Džinmeijó kandži“ (人名用漢字) a obsahuje celkem 2928 znaků. Kodifikace pro průmyslové užití má zkratku JIS (Japanese Industrial Standard), je obdobou standardu ASCII a nejběžněji používaný standard JIS X 0208 obsahuje 6879 kandži. Celkový počet znaků kandži je neznámý, odhaduje se na několik desítek tisíc.

Radikály kandži

V písemné formě každého znaku je obsažen tzv. radikál.

Radikálem se nazývá tahová kombinace - část znaku, podle které lze znak kandži dohledat ve znakovém slovníku. Některé znaky jsou radikálem samy o sobě a mohou pak vystupovat jako radikály jiných znaků, přičemž je někdy pozměněna jejich podoba, nebo i počet tahů (人 (člověk) → 休 (volno, člověk pod stromem ), 水 (voda) → 海 (moře)). V některých případech radikál naznačuje oblast, do které daný znak svým významem spadá (např. člověk, slovo, mysl apod.), ale bohužel to nelze tvrdit obecně – existuje mnoho znaků, které vznikly např. naznačením jejich (čínského) čtení, nebo se jejich význam v průběhu historického vývoje velmi posunul.

Radikálů je v současnosti rozeznáváno celkem 214 a mají přiděleno pořadí, podle kterého je organizována většina znakových slovníků. Dalším hlediskem řazení je počet tahů znaku.

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

(anglicky) JLPT Kanji project

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Link GA Šablona:Link GA

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 * '''japonské''' (kun, 訓).
 Sinojaponské čtení vychází z čínštiny, japonské čtení je oproti tomu čtení vycházející z původní japonštiny, tj. mluveného jazyka před příchodem čínských znaků. Některé znaky mají pouze jedno čtení, jiné jich mají více, u některých japonské či sinojaponské čtení chybí. Sinojaponské čtení se používá ve složeninách (''hi'' oheň 火,　''jama'' hora 山,　''kazan'' sopka 火山), japonské především v případě, kdy znak stojí samostatně, nebo jako kořen slova (''taberu'' jíst 食べる). V některých případech se i složeniny čtou japonsky, v dalších případech se vyskytuje kombinované japonsko-sinojaponské (on-kun i kun-on) čtení, ke správnému čtení je nutné znát [[kontext]] či daný [[úzus]].
+Pro zápis výslovnosti se používá [[furigana]].
 ==Počet znaků kandži==