Lucerna (architektura): Porovnání verzí
m typo |
+ šablona - klenby |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
V [[románský sloh|románské]] a [[gotika|gotické]] architektuře se vyskytuje jen velmi zřídka. Rozšířily se současně s kupolemi v italské [[renesance|renesanci]] a v [[baroko|baroku]]. Báň s lucernou je běžná podoba kostelní věže v českých zemích. V pražské [[Kostel Narození Páně (Praha)|Loretě]], která má dvě lucerny nad sebou, je ve spodní z nich umístěna zvonkohra. Také světské centrální stavby na [[zámek (stavba)|zámcích]] a při palácích (například rondel v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]) byly opatřeny lucernami. |
V [[románský sloh|románské]] a [[gotika|gotické]] architektuře se vyskytuje jen velmi zřídka. Rozšířily se současně s kupolemi v italské [[renesance|renesanci]] a v [[baroko|baroku]]. Báň s lucernou je běžná podoba kostelní věže v českých zemích. V pražské [[Kostel Narození Páně (Praha)|Loretě]], která má dvě lucerny nad sebou, je ve spodní z nich umístěna zvonkohra. Také světské centrální stavby na [[zámek (stavba)|zámcích]] a při palácích (například rondel v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]]) byly opatřeny lucernami. |
||
{{Klenby}} |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 24. 6. 2012, 08:15
Lucerna nebo též laterna (lat. svítilna) je okrouhlý nebo polygonální věžovitý nástavec s okny nebo sloupky na vrcholku kupole nebo věže s bání. U kupole slouží jako zdroj přírodního světla a zároveň jako zastřešení okulu (středního otvoru na vrcholu kupole). U věží s bání má spíše dekorativní význam.[1]
V románské a gotické architektuře se vyskytuje jen velmi zřídka. Rozšířily se současně s kupolemi v italské renesanci a v baroku. Báň s lucernou je běžná podoba kostelní věže v českých zemích. V pražské Loretě, která má dvě lucerny nad sebou, je ve spodní z nich umístěna zvonkohra. Také světské centrální stavby na zámcích a při palácích (například rondel v Jindřichově Hradci) byly opatřeny lucernami.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucerna na Wikimedia Commons
Literatura
- J. Herout, Slabikář návštěvníků památek. Praha 1978
- Ottův slovník naučný, heslo Sv. 16, str. 413
Reference
- ↑ J. Herout, Slabikář návštěvníků památek, str. 174.