Hlásková spodoba: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 31. 3. 2012, 03:37

Výrazem asimilace (česky též spodoba) se v jazykovědě označují hláskové změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti. Jedná se o přizpůsobení jedné hlásky jiné hlásce, většinou sousední. Přizpůsobená (asimilovaná) hláska může měnit své různé vlastnosti (znělost, palatálnost, místo tvoření v mluvidlech, tón hlásky apod.)

Asimilaci je možné popsat ze synchronního nebo diachronního hlediska. Synchronní asimilace je běžný jev, který nastává v daném jazyce v dané době, diachronní asimilace je už „hotová“ asimilace vzniklá historickým vývojem; např. italské dottore vzniklo z latinského doctor(em) (ct se asimilovalo na tt).

Vlastnosti asimilace

Asimilace se dá popsat z několika různých hledisek:

Směr asimilace

Při progresivní (též postupné) asimilaci se vlastnost hlásky první v pořadí nemění a přizpůsobuje se ji hláska následující. Například v češtině se znělost hlásky /ř/ mění v závislosti na předchozí souhlásce: ve slově tři je ř neznělé, ve slově dři znělé. V angličtině se přípona množného čísla -s mění na znělou po znělých souhláskách: bag + -s > bags (vyslovuje se [bægz]).

Při regresivní (též zpětné) asimilaci se mění vlastnost hlásky první v pořadí, hláska v pořadí druhá zůstává nezměněna. V češtině může sloužit za příklad slovo sbírat, v němž se neznělá předpona s- (viz seberu) znělostí přizpůsobuje následující znělé souhlásce. Regresivní asimilace se vyskytuje v jazycích běžně, progresivní asimilace je méně častá.

V ojedinělých případech může nastávat u téhož typu slov obojí asimilace. Např. v češtině se souhlásková skupina sh vyslovuje v Čechách s asimilací progresivní (shoda se vyslovuje schoda [sxoda]), na Moravě s asimilací regresivní (shoda se vyslovuje zhoda [zhoda]).

Vzácně se vyskytuje asimilace reciproká (vzájemná), při níž se navzájem ovlivní více hlásek a v obou nastanou změny. Reciprokou asimilací vzniklo ze staroněmeckého fisk středoněmecké visch (novoněmecky Fisch); tento druh asimilace je častý ve starém indickém jazyce pálí (např. z původního vatsa vzniklo vaccha (c zde označuje [ʦ], ch [ʦ] s přídechem)).

Rozsah asimilace

Částečná asimilace: asimilovaná hláska se v některé své vlastnosti přizpůsobí hlásce, která způsobuje asimilaci, ale jinak zůstává beze změny. Všechny dosud uvedené příklady se vztahují k asimilaci částečné.
Úplná asimilace: asimilovaná hláska se mění v tutéž hlásku jako hláska působící asimilaci. Úplná asimilace je běžná např. v latině – ve slově illegibilis se koncová souhláska předpony in- změnila na stejnou souhlásku, kterou začíná základ slova (legibilis), tj. illegibilis < in- + legibilis. Úplná asimilace se vyskytuje v nemnoha jazycích, v češtině není.

Vzdálenost asimilovaných hlásek

Asimilace na blízko je asimilace, při níž asimilované hlásky leží v bezprostředním sousedství.
Asimilace na dálku (dálková) je asimilace, při níž asimilované hlásky spolu nesousedí. Vyskytuje se většinou u samohlásek (např. latinský slovesný tvar indikativu perfekta aktiva pupugit vznikl z předpony pe- a základu pugit, samohláska předpony se asimilovala na dálku se samohláskou první slabiky základu). Pokud je v jazyce dálková asimilace samohlásek běžným jevem, mluvíme o vokálové (vokalické) harmonii.

Vlastnosti asimilovaných hlásek

Některé vlastnosti hlásek, které podléhají částečné asimilaci:

Asimilace znělosti – asimilovaná hláska přebírá znělost hlásky, která asimilaci vyvolává. Jde o velmi častý druh asimilace.
Asimilace palatálnosti – asimilovaná hláska nepalatální se stává vlivem hlásky, která asimilaci vyvolává, sama palatální. Příklad v češtině: ve slově čeští se původní nepalatální s (srv. čes-ký) změnilo na palatální š vlivem následujícího palatálního ť. Některé takové asimilace jsou v češtině nespisovné ([heščí] místo [hesčí]).
Asimilace místa tvoření – asimilovaná hláska mění místo tvoření shodně s hláskou, která asimilaci vyvolává. Např. v českém slově banka se alveolární [n] mění vlivem následujícího velárního (zadopatrového) k na velární [ŋ].

Související články

Vkládejte identifikátor autoritního záznamu, např. „jk01021023“ v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Hlásková spodoba

Znělost
Opakem asimilace je (poněkud vágně definovaná) disimilace
Fonologie češtiny#Souhláskové asimilace
Vokálová harmonie

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Výrazem '''asimilace''' (česky též '''spodoba''') '''[[znělost]]i''' se v [[lingvistika|jazykovědě]] označují [[hláska|hláskové]] změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti. Jedná se o přizpůsobení jedné hlásky jiné hlásce, většinou sousední. Přizpůsobená (asimilovaná) hláska může měnit své různé vlastnosti (znělost, palatálnost, místo tvoření v mluvidlech, tón hlásky a pod.)
+Výrazem '''asimilace''' (česky též '''spodoba''') se v [[lingvistika|jazykovědě]] označují [[hláska|hláskové]] změny, které vznikají většinou kvůli zjednodušení výslovnosti. Jedná se o přizpůsobení jedné hlásky jiné hlásce, většinou sousední. Přizpůsobená (asimilovaná) hláska může měnit své různé vlastnosti ([[znělost]], [[palatálnost]], místo tvoření v mluvidlech, tón hlásky apod.)
-Asimilaci je možné popsat ze synchronního nebo diachronního hlediska. Synchronní asimilace je běžný jev, který nastává v daném jazyce v dané době, diachronní asimilace je už „hotová“ asimilace vzniklá historickým vývojem (např. [[Italština|italské]] ''dottore'' vzniklo z latinského ''doctor''(''em'') (''ct'' se asimilovalo na ''tt'').
+Asimilaci je možné popsat ze synchronního nebo diachronního hlediska. Synchronní asimilace je běžný jev, který nastává v daném jazyce v dané době, diachronní asimilace je už „hotová“ asimilace vzniklá historickým vývojem; např. [[Italština|italské]] ''dottore'' vzniklo z latinského ''doctor''(''em'') (''ct'' se asimilovalo na ''tt'').
 == Vlastnosti asimilace ==
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 V ojedinělých případech může nastávat u téhož typu slov obojí asimilace. Např. v češtině se souhlásková skupina ''sh'' vyslovuje v [[Čechy|Čechách]] s asimilací progresivní (''shoda'' se vyslovuje ''schoda'' [sxoda]), na [[Morava|Moravě]] s asimilací regresivní (''shoda'' se vyslovuje ''zhoda'' [zhoda]).
-* Vzácně se vyskytuje '''asimilace reciproká''' ('''vzájemná'''), při níž se navzájem ovlivní více hlásek a v obou nastanou změny. Reciprokou asimilací vzniklo ze staroněmeckého ''fisk'' středoněmecké ''visch'' (novoněmecky ''Fisch''); tento druh asimilace je častý ve starém [[Indie|indickém]] jazyce [[Páli|pálí]] (např. z původního ''vatsa'' vzniklo ''vaccha'' (''c'' zde označuje [[Neznělá alveolární afrikáta|[''ʦ'']]], ''ch'' [''ʦ''] s přídechem)).
+* Vzácně se vyskytuje '''asimilace reciproká''' ('''vzájemná'''), při níž se navzájem ovlivní více hlásek a v obou nastanou změny. Reciprokou asimilací vzniklo ze staroněmeckého ''fisk'' středoněmecké ''visch'' (novoněmecky ''Fisch''); tento druh asimilace je častý ve starém [[Indie|indickém]] jazyce [[pálí]] (např. z původního ''vatsa'' vzniklo ''vaccha'' (''c'' zde označuje [[Neznělá alveolární afrikáta|[''ʦ'']]], ''ch'' [''ʦ''] s přídechem)).
 === Rozsah asimilace ===
 * '''Částečná asimilace''': asimilovaná hláska se v některé své vlastnosti přizpůsobí hlásce, která způsobuje asimilaci, ale jinak zůstává beze změny. Všechny dosud uvedené příklady se vztahují k asimilaci částečné.
-* '''Úplná asimilace''': asimilovaná hláska se mění v tutéž hlásku jako hláska působící asimilaci. Úplná asimilace je běžná např. v [[Latina|latině]] - ve slově ''illegibilis'' se koncová souhláska předpony ''in''- změnila na stejnou souhlásku, kterou začíná základ slova (''legibilis''), tj. ''illegibilis'' < ''in''- + ''legibilis''. Úplná asimilace se vyskytuje v nemnoha jazycích, v češtině není.
+* '''Úplná asimilace''': asimilovaná hláska se mění v tutéž hlásku jako hláska působící asimilaci. Úplná asimilace je běžná např. v [[Latina|latině]] – ve slově ''illegibilis'' se koncová souhláska předpony ''in''- změnila na stejnou souhlásku, kterou začíná základ slova (''legibilis''), tj. ''illegibilis'' < ''in''- + ''legibilis''. Úplná asimilace se vyskytuje v nemnoha jazycích, v češtině není.
 === Vzdálenost asimilovaných hlásek ===
 * '''Asimilace na blízko''' je asimilace, při níž asimilované hlásky leží v bezprostředním sousedství.
-* '''Asimilace na dálku''' ('''dálková''') je asimilace, při níž asimilované hlásky spolu nesousedí. Vyskytuje se většinou u [[Samohláska|samohlásek]] (např. latinský slovesný tvar indikativu perfekta aktiva ''pupugit'' vznikl z předpony ''pe''- a základu ''pugit'', samohláska předpony se asimilovala na dálku se samohláskou první slabiky základu). Pokud je v jazyce dálková asimilace samohlásek běžným jevem, mluvíme o [[Vokalická harmonie|vokalické harmonii]].
+* '''Asimilace na dálku''' ('''dálková''') je asimilace, při níž asimilované hlásky spolu nesousedí. Vyskytuje se většinou u [[Samohláska|samohlásek]] (např. latinský slovesný tvar indikativu perfekta aktiva ''pupugit'' vznikl z předpony ''pe''- a základu ''pugit'', samohláska předpony se asimilovala na dálku se samohláskou první slabiky základu). Pokud je v jazyce dálková asimilace samohlásek běžným jevem, mluvíme o [[Vokálová harmonie|vokálové (vokalické) harmonii]].
 == Vlastnosti asimilovaných hlásek ==
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 Některé vlastnosti hlásek, které podléhají částečné asimilaci:
-* '''Asimilace znělosti''' - asimilovaná hláska přebírá znělost hlásky, která asimilaci vyvolává. Jde o velmi častý druh asimilace.
+* '''Asimilace znělosti''' – asimilovaná hláska přebírá znělost hlásky, která asimilaci vyvolává. Jde o velmi častý druh asimilace.
-* '''Asimilace [[Palatální souhláska|palatálnosti]]''' - asimilovaná hláska nepalatální se stává vlivem hlásky, která asimilaci vyvolává, sama palatální. Příklad v češtině: ve slově ''čeští'' se původní nepalatální ''s'' (srv. ''čes-ký'') změnilo na palatální ''š'' vlivem následujícího palatálního ''ť''. Některé takové asimilace jsou v češtině nespisovné ([''heščí''] místo [''hesčí'']).
+* '''Asimilace [[Palatální souhláska|palatálnosti]]''' – asimilovaná hláska nepalatální se stává vlivem hlásky, která asimilaci vyvolává, sama palatální. Příklad v češtině: ve slově ''čeští'' se původní nepalatální ''s'' (srv. ''čes-ký'') změnilo na palatální ''š'' vlivem následujícího palatálního ''ť''. Některé takové asimilace jsou v češtině nespisovné ([''heščí''] místo [''hesčí'']).
-* '''Asimilace místa tvoření''' - asimilovaná hláska mění místo tvoření shodně s hláskou, která asimilaci vyvolává. Např. v českém slově ''banka'' se [[Alveolární souhláska|alveolární]] () [''n''] mění vlivem následujícího [[Velární souhláska|velárního]] (zadopatrového) ''k'' na velární [''[[Velární nazála|ŋ]]''].
+* '''Asimilace místa tvoření''' – asimilovaná hláska mění místo tvoření shodně s hláskou, která asimilaci vyvolává. Např. v českém slově ''banka'' se [[Alveolární souhláska|alveolární]] [''n''] mění vlivem následujícího [[Velární souhláska|velárního]] (zadopatrového) ''k'' na velární [''[[Velární nazála|ŋ]]''].
 == Související články ==
+{{ID autority|nkp=ph678245|věc=ano|spodoba znělosti}}
 * [[Znělost]]
 * Opakem asimilace je (poněkud vágně definovaná) [[disimilace]]
+* [[Fonologie češtiny#Souhláskové asimilace]]
-* [[Vokalická harmonie]]
+* [[Vokálová harmonie]]
 {{Portály|Jazyk}}
 [[Kategorie:Fonetika]]
+[[Kategorie:Fonologie]]
 [[ar:مماثلة (لغة)]]