Kamej: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám zh:多彩宝石浮雕 |
m Robot opravil přesměrování na Byzanc - Změněn(y) odkaz(y) na Byzantská říše |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Kameje navazují na starší rytí do drahých kamenů (pečetidla, gemmy) a objevují se od 4. stol. př. n. l. v ptolemaiovské [[Alexandrie|Alexandrii]], odkud se rozšířily do Řecka a Říma, kde byly nesmírně oblíbené. Někdy se touto technikou zhotovovaly i celé nádoby. Umění rytí do drahokamů – [[glyptika]] – kvetlo až do středověku v [[ |
Kameje navazují na starší rytí do drahých kamenů (pečetidla, gemmy) a objevují se od 4. stol. př. n. l. v ptolemaiovské [[Alexandrie|Alexandrii]], odkud se rozšířily do Řecka a Říma, kde byly nesmírně oblíbené. Někdy se touto technikou zhotovovaly i celé nádoby. Umění rytí do drahokamů – [[glyptika]] – kvetlo až do středověku v [[Byzantská říše|Byzanci]], odkud se kameje často dovážely do západní Evropy. Glyptika opět rozkvetla v [[renesance|renesanci]], zejména v Itálii a ve Francii, pěstovala se pak po celý novověk a zažila vlnu nového zájmu v 19. století ([[klasicismus]], [[biedermeier]], [[secese]]). Od renesance se kameje dělaly také z mušlí, z perleti a ze skla. U nás v glyptice vynikl profesor [[Josef Drahoňovský]] a jeho škola v [[Turnov]]ě. |
||
== Užití == |
== Užití == |
Verze z 24. 3. 2012, 22:37
Kamej (z ital. cammeo) je drobná reliéfní skulptura, vybroušená nebo vyrytá obvykle z polodrahokamu, mušle nebo skla a užívaná jako ozdoba nebo šperk. Na rozdíl od častější gemmy (intaglie), kde je motiv vyhlouben, je u kameje vypuklý. Často se také využívá rozdílné zbarvení vrstev materiálu, takže například portrét je světlý na tmavším pozadí.
Historie
Kameje navazují na starší rytí do drahých kamenů (pečetidla, gemmy) a objevují se od 4. stol. př. n. l. v ptolemaiovské Alexandrii, odkud se rozšířily do Řecka a Říma, kde byly nesmírně oblíbené. Někdy se touto technikou zhotovovaly i celé nádoby. Umění rytí do drahokamů – glyptika – kvetlo až do středověku v Byzanci, odkud se kameje často dovážely do západní Evropy. Glyptika opět rozkvetla v renesanci, zejména v Itálii a ve Francii, pěstovala se pak po celý novověk a zažila vlnu nového zájmu v 19. století (klasicismus, biedermeier, secese). Od renesance se kameje dělaly také z mušlí, z perleti a ze skla. U nás v glyptice vynikl profesor Josef Drahoňovský a jeho škola v Turnově.
Užití
Kameje se zasazují do zlatých obrouček a užívají jako šperky, zejména přívěsky, spony a brože, vzácně v prstenech. Ve středověku se často umísťovaly na vazby vzácných knih, na relikviáře a podobně. Jako mimořádně cenné předměty byly kameje často královskými dary a u velkých evropských dvorů (Paříž, Vídeň, Londýn, Petrohrad, Berlín, Drážďany) vznikly v 18. a 19. století bohaté sbírky kamejí.
Odkazy
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Kameje. Sv. 13, str. 841
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kameje na Wikimedia Commons
- Moravská galerie
- Stránky o glyptice a J. Drahoňovském
- (anglicky)
- Kameje ve Victoria and Albert Museum v Londýně
- Sbírka kamejí v Kunsthistorisches Museum, Vídeň | Gemma Augusta, Gemma Claudia, Herophiloska Cameo
- Antické kameje v petrohradské Ermitáží
- Jak se dělá kamej z vrstveného achátu
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.