Intaglie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Císařovna Julia Augusta, křišťálová intaglie druhotně užitá na relikviáři se safírovými intagliemi, z opatství Saint Dennis, Paříž
Krab, achátová intaglie a její sádrový odlitek, Řím 1.-3.století

Intaglie je jeden z typů gemy. Je to kamenná, případně skleněná, porcelánová či kostěná destička nebo čočka s negativně vhloubeným reliéfním obrazem. V uměleckém pojetí jde o ručně rytý nebo řezaný motiv. V průmyslové produkci jde o sériový odlitek.

Materiály[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se používá průsvitný nebo průhledný nerost, většinou drahý kámen jako jsou odrůdy křemeneː křišťál či záhněda, dále karneol, almandin, ametyst, safír, zelený olivín, vltavín či smaragd. Jindy je vyhledáván neprůsvitný tj. opakní drahokam více barevných vrstev, např. onyx, sardonyx, karneolachát, proužkový achát, zelený prasem s červenými tečkami, žíhaný jaspis, mramor či černý gagát.

Tvary[editovat | editovat zdroj]

Intaglie má nejčastěji podobu čočky, oválného medailónu nebo je to čtvercová či osmiboká destička. Slouží k vsazení do pečetidla nebo do pečetního prstenu, zvaného signet. Pro tento účel mívá někdy kromě obrazu také nápis, je-li psán po obvodu, nazývá se opis. Nápisem bývá označení pečeť (latinsky sigillum) a jméno majitele, případně emblém jeho profese nebo osobní či domovní značka (takzvaná merka), u šlechticů erb.

Rozlišení intaglie od kameje[editovat | editovat zdroj]

Poznávacím (rozlišovacím) znamením intaglie oproti kameji je nápis stranově obrácený, protože slouží ke čtení až v otisku v pečetním vosku.

V novověku si sběratelé otiskovali intaglie do sádry, sbírky takových odlitků se nazývají daktyliotéka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo intaglie ve Wikislovníku