Pojivová tkáň: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám el:Ερειστικός ιστός |
m r2.7.1) (Robot: Přidávám te:ఆధార కణజాలము |
||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
[[sv:Bindväv]] |
[[sv:Bindväv]] |
||
[[ta:இணைப்பிழையம்]] |
[[ta:இணைப்பிழையம்]] |
||
[[te:ఆధార కణజాలము]] |
|||
[[th:เนื้อเยื่อเกี่ยวพัน]] |
[[th:เนื้อเยื่อเกี่ยวพัน]] |
||
[[tr:Bağ doku]] |
[[tr:Bağ doku]] |
Verze z 14. 2. 2012, 11:58
Pojivová tkáň je označení pro tkáně, které mají původ v mezenchymu, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.
Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.
Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou. Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá=spongiozní, kompaktní=hutná) a zubní tkáň (nejtužší část organismu - pouze 2% organických látek). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.
V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří vazivo, chrupavka a kost.
Složení pojivové tkáně
- buňky
- mezibuněčná hmota
- fibrilární složka
- amorfní složka
Pojivová tkáň se skládá z buněk a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).
Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na imunitní reakci organismu (makrofágy – tzv. histiocyty, žírné buňky).
Struktura a složení mezibuněčné hmoty se také liší. V některých pojivech převládá vláknitá složka mezibuněčné hmoty (šlachy, vazy), v jiných je velké množství amorfní složky (chrupavka).
Amorfní složka je tvořena převážně glykosaminoglykany a glykoproteiny (chondroitinsulfát, fibronektin aj.)
Vláktitou složku představují kolagenní, elastická a retikulární vlákna.