Boltzmannova konstanta: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (Robot: Přidávám simple:Boltzmann constant
m rozšíření a mírné překopání
Řádek 1: Řádek 1:
'''Boltzmannova konstanta''' vyjadřuje vztah mezi [[Teplota|teplotou]] a [[Energie|energií]] [[plyn]]u. Vyjadřuje množství energie potřebné k zahřátí jedné částice ideálního plynu o jeden kelvin. Boltzmannova konstanta také úzce souvisí s [[entropie|entropií]], protože stejně jako o entropie jde o množství energie na určitou teplotu. Byla pojmenována po rakouském fyzikovi [[Ludwig Boltzmann|Ludwigu Boltzmannovi]], který se významně podílel na rozvoji [[Statistická fyzika|statistické fyziky]], kde tato konstanta hraje klíčovou roli.
'''Boltzmannova konstanta''' vyjadřuje vztah mezi [[Teplota|teplotou]] a [[Energie|energií]] [[plyn]]u.


== Značení ==
Byla pojmenována po rakouském fyzikovi [[Ludwig Boltzmann|Ludwigu Boltzmannovi]], který se významně podílel na rozvoji [[Statistická fyzika|statistické fyziky]], kde tato konstanta hraje klíčovou roli.
* Značka [[fyzikální konstanta|kontanty]]: ''k'' nebo ''k<sub>B</sub>''
* Hodnota: ''k'' = (1,380 6488 ± 0,000 0013) . 10<sup>-23</sup> J.K<sup>-1</sup>


== Použití ==
'''Značka''': ''k'' nebo ''k<sub>B</sub>''
Vynásobením Boltzmannovy a [[Avogadrova konstanta|Avogadrovy konstanty]] dostaneme [[Molární plynová konstanta|univerzální plynovou konstantu]], která udává totéž pro [[látkové množství]] jednoho [[mol (jednotka)|molu]]. Díky tomu můžeme vyjádřit [[Stavová rovnice ideálního plynu|stavovou rovnici ideálního plynu]] dvěma způsoby:
:<math>PV=nRT=NkT</math>
kde ''n'' je látkové množství, ''N'' je počet částic daného množství a ''P'', ''V'' a ''T'' jsou stavové podmínky. Díky tomuto vyjádření můžeme snadno vidět, že ''PV'' součin představuje energii částic ideálního plynu (u reálného plynu bychom museli použít jiných čísel, než Boltzmannovy konstanty a taky místo ''PV'' součinu bychom museli dosadit složitější vztah pro úhrnnou energii reálných částic).


Pak má také Boltzmannova konstanta roli ve statistické fyzice. Můžeme pomocí ní vyjadřovat [[Entropie|entropii]] a také hraje roli ve fyzice polovodičů, protože se pomocí ní dá vyjádřit množství tepelné energie rozdělované mezi elektrony, která vytváří potenciál způsobující tzv. [[tepelné napětí]] (viz [[Polovodičová dioda]]).
'''Hodnota''': ''k'' = (1,380 6488 ± 0,000 0013) . 10<sup>-23</sup> J.K<sup>-1</sup>

Vynásobením Boltzmannovy a [[Avogadrova konstanta|Avogadrovy konstanty]] dostaneme [[Molární plynová konstanta|univerzální plynovou konstantu]], která udává totéž pro [[látkové množství]] jednoho [[mol (jednotka)|molu]].

Boltzmannova konstanta také úzce souvisí s [[entropie|entropií]].


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 16. 1. 2012, 21:30

Boltzmannova konstanta vyjadřuje vztah mezi teplotou a energií plynu. Vyjadřuje množství energie potřebné k zahřátí jedné částice ideálního plynu o jeden kelvin. Boltzmannova konstanta také úzce souvisí s entropií, protože stejně jako o entropie jde o množství energie na určitou teplotu. Byla pojmenována po rakouském fyzikovi Ludwigu Boltzmannovi, který se významně podílel na rozvoji statistické fyziky, kde tato konstanta hraje klíčovou roli.

Značení

  • Značka kontanty: k nebo kB
  • Hodnota: k = (1,380 6488 ± 0,000 0013) . 10-23 J.K-1

Použití

Vynásobením Boltzmannovy a Avogadrovy konstanty dostaneme univerzální plynovou konstantu, která udává totéž pro látkové množství jednoho molu. Díky tomu můžeme vyjádřit stavovou rovnici ideálního plynu dvěma způsoby:

kde n je látkové množství, N je počet částic daného množství a P, V a T jsou stavové podmínky. Díky tomuto vyjádření můžeme snadno vidět, že PV součin představuje energii částic ideálního plynu (u reálného plynu bychom museli použít jiných čísel, než Boltzmannovy konstanty a taky místo PV součinu bychom museli dosadit složitější vztah pro úhrnnou energii reálných částic).

Pak má také Boltzmannova konstanta roli ve statistické fyzice. Můžeme pomocí ní vyjadřovat entropii a také hraje roli ve fyzice polovodičů, protože se pomocí ní dá vyjádřit množství tepelné energie rozdělované mezi elektrony, která vytváří potenciál způsobující tzv. tepelné napětí (viz Polovodičová dioda).

Související články