Gabro: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
PixelBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.4) (robot změnil: kk:Габбро
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.3) (robot přidal: simple:Gabbro; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Gabro.jpg|thumb|right|200px|Hornina Gabro s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem]]
[[Soubor:Gabro.jpg|thumb|right|200px|Hornina Gabro s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem]]
[[Image:GabbroRockCreek1.jpg|200px|thumb|Gabro]]
[[Soubor:GabbroRockCreek1.jpg|200px|thumb|Gabro]]
'''Gabro''' je zásaditá hornina z rodiny [[magmatická hornina|magmatických hornin]], hlubinný ekvivalent [[čedič]]e.
'''Gabro''' je zásaditá hornina z rodiny [[magmatická hornina|magmatických hornin]], hlubinný ekvivalent [[čedič]]e.


Jméno pochází z italského slova s významem ''hladký'' nebo ''holý''. Tento starý florentinský kamenický název použil poprvé v [[petrografie|petrografii]] [[Christian Leopold von Buch|von Buch]] v roce [[1810]].
Jméno pochází z italského slova s významem ''hladký'' nebo ''holý''. Tento starý florentinský kamenický název použil poprvé v [[petrografie|petrografii]] [[Christian Leopold von Buch|von Buch]] v roce [[1810]].


Klasifikuje se jako hlubinný (intruzivní) [[magma]]tit, což je [[hornina]] vytvořená společně s projevy [[vulkanismus|vulkanismu]]. Řadí se k horninám bez [[křemen|křemene]] nebo s jeho podružným množstvím. Ze [[živec|živců]] je zastoupena pouze skupina [[plagioklas]]u, a to buď [[labradorit]], [[bytownit]] či [[anortit]]. Pokud obsahuje i K-živec, označuje se jako [[syenogabro]], popř. jako gabro s [[nefelín]]em (jsou-li přítomny [[foidy]]) či křemenné gabro (při podstatném množství křemene, tj. více než 10 %, maximálně však 50 %). Tmavé [[minerál]]y mohou být zastoupeny [[pyroxen]]y (převažují monoklinické nad ortopyroxeny), [[amfibol]]em, [[olivín]]em, někdy [[biotit]]em. Hojně jsou v gabrech zastoupeny rudy Fe ([[magnetit]], [[pyrhotin]]), Cr ([[chromit]]), Ti ([[titanomagnetit]], [[ilmenit]]), z akcesorických minerálů bývá zastoupen [[spinel]], [[apatit]], [[Granát (minerál)|granát]], [[titanit]], [[rutil]], [[ortit]], vzácně [[zirkon]]. Nejedná se o jedinou horninu, ale o skupinu hornin, jak plyne z rozdělení.
Klasifikuje se jako hlubinný (intruzivní) [[magma]]tit, což je [[hornina]] vytvořená společně s projevy [[vulkanismus|vulkanismu]]. Řadí se k horninám bez [[křemen]]e nebo s jeho podružným množstvím. Ze [[živec|živců]] je zastoupena pouze skupina [[plagioklas]]u, a to buď [[labradorit]], [[bytownit]] či [[anortit]]. Pokud obsahuje i K-živec, označuje se jako [[syenogabro]], popř. jako gabro s [[nefelín]]em (jsou-li přítomny [[foidy]]) či křemenné gabro (při podstatném množství křemene, tj. více než 10 %, maximálně však 50 %). Tmavé [[minerál]]y mohou být zastoupeny [[pyroxen]]y (převažují monoklinické nad ortopyroxeny), [[amfibol]]em, [[olivín]]em, někdy [[biotit]]em. Hojně jsou v gabrech zastoupeny rudy Fe ([[magnetit]], [[pyrhotin]]), Cr ([[chromit]]), Ti ([[titanomagnetit]], [[ilmenit]]), z akcesorických minerálů bývá zastoupen [[spinel]], [[apatit]], [[Granát (minerál)|granát]], [[titanit]], [[rutil]], [[ortit]], vzácně [[zirkon]]. Nejedná se o jedinou horninu, ale o skupinu hornin, jak plyne z rozdělení.


== Rozdělení ==
== Rozdělení ==
Řádek 11: Řádek 11:


== Vlastnosti ==
== Vlastnosti ==
Většinou jde o stejnoměrně zrnité horniny, drobně až hrubě zrnité, anortozity bývají i velkozrnné. V případě porfyrických druhů tvoří [[vyrostlice]] pouze tmavé minerály. Barva gabra je šedočerná, často s odstínem do zelena. [[Struktura (geologie)|Struktura]] je gabrově zrnitá, někdy ofitická, [[textura (geologie)|textura]] masívní. Zejména pyroxeny a živce podléhají druhotným [[přeměna|přeměnám]] ([[uralitizace]], [[saussuritizace]]). Gabra tvoří samostatná [[těleso|tělesa]], podílejí se na ultrabazických [[intruze|intruzích]], jsou součástí [[ofiolit]]ových komplexů a hojné zastoupení mají v [[středooceánický hřbet|středooceánických hřbetech]].
Většinou jde o stejnoměrně zrnité horniny, drobně až hrubě zrnité, anortozity bývají i velkozrnné. V případě porfyrických druhů tvoří [[vyrostlice]] pouze tmavé minerály. Barva gabra je šedočerná, často s odstínem do zelena. [[Struktura (geologie)|Struktura]] je gabrově zrnitá, někdy ofitická, [[textura (geologie)|textura]] masívní. Zejména pyroxeny a živce podléhají druhotným [[přeměna|přeměnám]] ([[uralitizace]], [[saussuritizace]]). Gabra tvoří samostatná [[těleso|tělesa]], podílejí se na ultrabazických [[intruze|intruzích]], jsou součástí [[ofiolit]]ových komplexů a hojné zastoupení mají v [[středooceánický hřbet|středooceánických hřbetech]].


== Chemické složení ==
== Chemické složení ==
Řádek 26: Řádek 26:
== Výskyt ==
== Výskyt ==
=== Česká republika ===
=== Česká republika ===
Amfibolická gabro najdeme především ve [[středočeský pluton|středočeském plutonu]] (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev. od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů [[salit]], vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v [[ranský|ranském ]]a [[brněnský masív|brněnském masívu]]. Z ranského a [[kdyňský masív|kdyňského masívu]] jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90% plagioklasu).
Amfibolická gabro najdeme především ve [[středočeský pluton|středočeském plutonu]] (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev. od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů [[salit]], vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v [[ranský|ranském a]] [[brněnský masív|brněnském masívu]]. Z ranského a [[kdyňský masív|kdyňského masívu]] jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90% plagioklasu).
=== Zahraničí ===
=== Zahraničí ===
Hlavní výskyt je v [[Norsko|Norsku]], [[Rusko|Rusku]] a [[Kanada|Kanadě]]. Největším gabrovým masívem je těleso o ploše 6100 km² v Minnesotě (USA). Z [[prekambrium|prekambrických]] masívů je známo 17 těles anortozitu v kanadském Quebecu, největší z nich má plochu zhruba 15 000 m².
Hlavní výskyt je v [[Norsko|Norsku]], [[Rusko|Rusku]] a [[Kanada|Kanadě]]. Největším gabrovým masívem je těleso o ploše 6100 km² v Minnesotě (USA). Z [[prekambrium|prekambrických]] masívů je známo 17 těles anortozitu v kanadském Quebecu, největší z nich má plochu zhruba 15 000 m².
Řádek 68: Řádek 68:
[[ru:Габбро]]
[[ru:Габбро]]
[[sh:Gabro]]
[[sh:Gabro]]
[[simple:Gabbro]]
[[sk:Gabro]]
[[sk:Gabro]]
[[sl:Gabro]]
[[sl:Gabro]]

Verze z 20. 11. 2011, 21:18

Hornina Gabro s rozlišitelným tmavým a světlým zrnem
Gabro

Gabro je zásaditá hornina z rodiny magmatických hornin, hlubinný ekvivalent čediče.

Jméno pochází z italského slova s významem hladký nebo holý. Tento starý florentinský kamenický název použil poprvé v petrografii von Buch v roce 1810.

Klasifikuje se jako hlubinný (intruzivní) magmatit, což je hornina vytvořená společně s projevy vulkanismu. Řadí se k horninám bez křemene nebo s jeho podružným množstvím. Ze živců je zastoupena pouze skupina plagioklasu, a to buď labradorit, bytownit či anortit. Pokud obsahuje i K-živec, označuje se jako syenogabro, popř. jako gabro s nefelínem (jsou-li přítomny foidy) či křemenné gabro (při podstatném množství křemene, tj. více než 10 %, maximálně však 50 %). Tmavé minerály mohou být zastoupeny pyroxeny (převažují monoklinické nad ortopyroxeny), amfibolem, olivínem, někdy biotitem. Hojně jsou v gabrech zastoupeny rudy Fe (magnetit, pyrhotin), Cr (chromit), Ti (titanomagnetit, ilmenit), z akcesorických minerálů bývá zastoupen spinel, apatit, granát, titanit, rutil, ortit, vzácně zirkon. Nejedná se o jedinou horninu, ale o skupinu hornin, jak plyne z rozdělení.

Rozdělení

Podle povahy tmavých minerálů se gabra rozdělují na skupinu bez olivínu - amfibolická, amfibolicko-pyroxenická, pyroxenická, hyperity (augit, ortopyroxen), nority (ortopyroxen), anortozity (tmavé minerály do 10%) a skupinu s olivínem - olivínická gabra, olivínické hyperity, olivínické nority, troktolity (převažuje plagioklas s olivínem).

Vlastnosti

Většinou jde o stejnoměrně zrnité horniny, drobně až hrubě zrnité, anortozity bývají i velkozrnné. V případě porfyrických druhů tvoří vyrostlice pouze tmavé minerály. Barva gabra je šedočerná, často s odstínem do zelena. Struktura je gabrově zrnitá, někdy ofitická, textura masívní. Zejména pyroxeny a živce podléhají druhotným přeměnám (uralitizace, saussuritizace). Gabra tvoří samostatná tělesa, podílejí se na ultrabazických intruzích, jsou součástí ofiolitových komplexů a hojné zastoupení mají v středooceánických hřbetech.

Chemické složení

Jako příklad chemického složení lze uvést olivínické gabro z poběžovického masívu:

  • SiO2 47,28 %,
  • Al2O3 17,14 %,
  • CaO 10,10 %, MgO 8,54 %,
  • FeO 6,18 %,
  • Fe2O3 4 %,
  • Na2O 3,06 %,
  • TiO2 1,22 %,
  • ostatní složky pod 1 %.

Výskyt

Česká republika

Amfibolická gabro najdeme především ve středočeském plutonu (mezi Březnicí a Kamýkem nad Vltavou, u Benešova), dále v poběžovickém bazickém masivu. Z pyroxenicko-amfibolických a amfibolicko-pyroxenických gaber je nejznámější peceradské sev. od Benešova (obsahuje obecný amfibol a z pyroxenů salit, vždy podružné množství křemene a K-živce), dále se vyskytují v ranském a brněnském masívu. Z ranského a kdyňského masívu jsou známa pyroxenická gabra s augitem, která lze najít dále na Špičáku u Deštného v Orlických horách a u Týnce nad Labem. Olivinická gabra se vyskytují v ranském, kdyňském a poběžovickém masívu. Vzácnější jsou výskyty hyperitů (Kralovice, Bystřice nad Pernštejnem) a olivínických hyperitů (Moravské Budějovice a poběžovický masív), odkud jsou známy i nority. U Českého Krumlova se nachází lokalita téměř bílého anortozitu (obsahuje více jak 90% plagioklasu).

Zahraničí

Hlavní výskyt je v Norsku, Rusku a Kanadě. Největším gabrovým masívem je těleso o ploše 6100 km² v Minnesotě (USA). Z prekambrických masívů je známo 17 těles anortozitu v kanadském Quebecu, největší z nich má plochu zhruba 15 000 m².

Použití

Převážně se používá jako stavební materiál (na obklady budov, ať již exteriéry či interiéry), na dlažební kameny, po vybroušení na náhrobní kameny (zejména horniny obsahující labradorit). Často jsou gabra těženy pro obsah rud Ni, Co, Cr, Ag, Pt či sulfidů mědi.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu gabro na Wikimedia Commons

Šablona:Pahýl - geologie