Diglosie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: hu:Diglosszia
→‎Reference: nefunkční odkaz
Řádek 11: Řádek 11:


== Reference ==
== Reference ==
http://webcache.googleusercontent.com/search?client=opera&rls=cs&q=cache:FYr29EPyqa4J:ucnk.ff.cuni.cz/doc/diglosie.rtf%2Bdiglosie%2Bsite:cz%26hl=cs%26gl=cz%26ct=clnk%26cd=1%26client=firefox-a&sourceid=opera&ie=utf-8&oe=utf-8
<references/>
<references/>



Verze z 11. 12. 2010, 02:43

Diglosie je sociolingvistický jev, který se vyznačuje současným používáním dvou jazyků nebo dvou forem jednoho jazyka s odlišnou sociální a kulturní funkcí na jednom území.

V této situaci je vždy jeden z jazyků (forem jazyka) považován za vyšší a druhý za nižší. Za vyšší může být považován spisovný jazyk, který se používá v úředním styku, kultivovaných a oficiálních projevech apod. V běžné, každodenní komunikaci se lidé dorozumívají pomocí nářečí, které je považováno za nižší formu jazyka. Na územích, která jsou nebo v minulosti bývala pod nadvládou jiné země, se setkáváme s diglosií, kdy „vyšší“, úřední jazyk je odlišný od „nižšího“ jazyka, kterým hovoří původní obyvatelstvo.

Mezi vyšším a nižším jazykem obyvatelé obvykle volí spontánně, úměrně společenské situaci. Nižší a vyšší formy jazyka tvoří ucelené systémy, přechod komunikace mluvčího z jednoho systému do druhého se označuje jako střídání kódů (code-switching).

Příklady

Jako diglosie bývá označováno současné užívání spisovné a obecné češtiny na jednom území, avšak s rozdílnou sociální funkcí.[1]

Klasické příklady podle Fergusona (1921–1998) zahrnují spisovnou němčinu a švýcarskou němčinu ve Švýcarsku, spisovnou francouzštinu a kreolštinu na Haiti atd.

Reference

http://webcache.googleusercontent.com/search?client=opera&rls=cs&q=cache:FYr29EPyqa4J:ucnk.ff.cuni.cz/doc/diglosie.rtf%2Bdiglosie%2Bsite:cz%26hl=cs%26gl=cz%26ct=clnk%26cd=1%26client=firefox-a&sourceid=opera&ie=utf-8&oe=utf-8

Související články

Šablona:Portál Jazyk

Šablona:Pahýl - lingvistika