Prosincová ústava: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 1. 9. 2010, 21:21

Prosincová ústava (německy Dezemberverfassung) byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc říšské rady, obsažen katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vyrovnávací zákon. Platila do zániku Rakousko-Uherské monarchie. K úpravě došlo v dubnu 1873.

Členění

141/1867 ř. z. (zákon o říšském zastupitelstvu) - ponechal v platnosti kuriální systém, říšská rada se proměnila ve skutečný parlament
142/1867 ř. z. (zákon o všeobecných občanských právech - svoboda vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnost všech občanů před zákonem apod.
143/1867 ř. z. (zákon o zřízení říšského soudu) - nově zřízen ve Vídni
144/1867 ř. z. (zákon: zákon o soudcovské moci) - zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod.
145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) - vymezení postavení císaře ("posvatný, nedotknutelý a nikomu neodpovědný")
146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) - vlastní vyrovnávací zákon, tzv. "delegační"
147/1867 ř. z. (dualismus)

Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro Předlitavsko.

Šablona:Pahýl - právo

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Prosincová ústava''' ({{Vjazyce|de}}: ''Dezemberverfassung'') byla vydána 21. prosince [[1867]] jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na [[rakousko-uherské vyrovnání]]. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]], obsažen katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vyrovnávací zákon. Platila do zániku [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherské monarchie]].
+'''Prosincová ústava''' ({{Vjazyce|de}} ''Dezemberverfassung'') byla vydána 21. prosince [[1867]] jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na [[rakousko-uherské vyrovnání]]. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]], obsažen katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vyrovnávací zákon. Platila do zániku [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherské monarchie]]. K úpravě došlo v dubnu 1873.
 == Členění ==
-* 1. zákon: zákon o říšském zastupitelstvu - ponechal v platnosti kuriální systém
+* 141/1867 ř. z. (zákon o říšském zastupitelstvu) - ponechal v platnosti kuriální systém, říšská rada se proměnila ve skutečný parlament
-* 2. zákon: zákon o všeobecných občanských právech - svoboda vyznání, osobní, stěhování apod.
+* 142/1867 ř. z. (zákon o všeobecných občanských právech - svoboda vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnost všech občanů před zákonem apod.
-* 3. zákon: zákon o zřízení říšského soudu ve Vídni
+* 143/1867 ř. z. (zákon o zřízení říšského soudu) - nově zřízen ve Vídni
-* 4. zákon: zákon o soudcovské moci - nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod.
+* 144/1867 ř. z. (zákon: zákon o soudcovské moci) - zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod.
-* 5. zákon: zákon o výkonné a vládní moci - vymezení postavení císaře
+* 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) - vymezení postavení císaře ("posvatný, nedotknutelý a nikomu neodpovědný")
-* 6. zákon: zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie
+* 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) - vlastní vyrovnávací zákon, tzv. "delegační"
-* 7. zákon: dualismus
+* 147/1867 ř. z. (dualismus)
 Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro [[Předlitavsko]].