Obročí: Porovnání verzí
m hrubka |
m robot přidal: fi:Prebenda |
||
Řádek 26: | Řádek 26: | ||
[[en:Prebendary]] |
[[en:Prebendary]] |
||
[[eo:Prebendo]] |
[[eo:Prebendo]] |
||
[[fi:Prebenda]] |
|||
[[fr:Prébende]] |
[[fr:Prébende]] |
||
[[it:Prebenda]] |
[[it:Prebenda]] |
Verze z 23. 4. 2010, 07:36
Obročí čili beneficium je výraz církevního práva a znamená příjem, spojený s určitou službou (officium), postavením nebo úřadem, případně i toto postavení samo. Obročí může získat jen ten, kdo pro ně má předpoklady a kdo se o ně uchází; držení více obročí neboli mnohoobročnictví církevní kodex zakazuje.
Obročí vznikla v raném středověku, kdy výnos z pozemkového majetku byl jediný způsob, jak v naturálním hospodářství obživu kněze nebo faráře trvale zajistit. Mohl to být podíl z výnosu majetku biskupství, anebo výnos z odkazu (nadace), spojené s určitou církevní službou. Typická nadace pozdního středověku byl oltářník, kněz, který byl povinen pravidelně sloužit mši za duši zemřelého.
O obsazení obročí rozhodoval biskup, případně papež, podobně jako panovník uděloval léna. V pozdním středověku se papeži i biskupovi za udělení obročí často platilo, což bylo předmětem mnoha kritik, zejména v reformaci.
S přechodem k peněžnímu hospodářství a po konfiskaci církevního majetku se většinou přešlo na přímé platby, které zajišťoval biskup nebo patron kostela, v Rakousku od josefinských reforem stát, a to z výnosu majetku zrušených klášterů.
Synonymum prebenda (z lat. praebeo, poskytuji) se někdy užívá pejorativně ve smyslu trvalého příjmu, s nímž nejsou spojeny žádné povinnosti. Titul prebendář (prebendary) dodnes užívají kněží a kanovníci některých anglických katedrál.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.