Vnější kostra: Porovnání verzí
m Byl přidán robotický exoskelet... Zdroj: Osel.cz |
m formát |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Na rozdíl od [[strunatci|strunatců]] má většina [[členovci|členovců]] (především [[hmyz]], [[klepítkatci]], [[korýši]]) a jiných zvířat vnější kostru, jejímž základem je [[chitin]], [[arthropodin]], [[uhličitan vápenatý]] nebo různé sloučeniny fosforečnanu. |
Na rozdíl od [[strunatci|strunatců]] má většina [[členovci|členovců]] (především [[hmyz]], [[klepítkatci]], [[korýši]]) a jiných zvířat vnější kostru, jejímž základem je [[chitin]], [[arthropodin]], [[uhličitan vápenatý]] nebo různé sloučeniny fosforečnanu. |
||
== Robotický exoskelet == |
== Robotický exoskelet == |
||
Robotický exoskelet je zařízení, něco mezi ortézou a protézou, které bylo vyvinuto na univerzitě v Mishigenu. Zařízení má sloužit jako rehabilitace po mozkových mrtvicích, dopravních nehodách nebo prostě tam, kde je potřeba obnovit funkčnost končetiny, např. pacienti s poškozenou míchou nebo neurologickou poruchou. |
Robotický exoskelet je zařízení, něco mezi ortézou a protézou, které bylo vyvinuto na univerzitě v Mishigenu. Zařízení má sloužit jako rehabilitace po mozkových mrtvicích, dopravních nehodách nebo prostě tam, kde je potřeba obnovit funkčnost končetiny, např. pacienti s poškozenou míchou nebo neurologickou poruchou. |
Verze z 23. 3. 2010, 12:53
Exoskelet neboli vnější kostra je v biologii označení pro kostru, která se nachází zvnějšku organizmu a poskytuje mu tak stabilní oporu a ochranu.
Exoskelet v biologii
Na rozdíl od strunatců má většina členovců (především hmyz, klepítkatci, korýši) a jiných zvířat vnější kostru, jejímž základem je chitin, arthropodin, uhličitan vápenatý nebo různé sloučeniny fosforečnanu.
Robotický exoskelet
Robotický exoskelet je zařízení, něco mezi ortézou a protézou, které bylo vyvinuto na univerzitě v Mishigenu. Zařízení má sloužit jako rehabilitace po mozkových mrtvicích, dopravních nehodách nebo prostě tam, kde je potřeba obnovit funkčnost končetiny, např. pacienti s poškozenou míchou nebo neurologickou poruchou.
Používání je poměrně jednoduché, přístroj snímá nervové signály vysílané mozkem, které určují jaký sval se má smrštit, napnout, o kolik, kam apod. Tyto signály poté příjme samotný přístroj a pomocí těchto "příkazů" se pohybuje za pomoci válců s písty. Bohužel není až tak jednoduché, aby si lidská nervová soustava navykla na používání toho "nového skeletu", a tak průměrná doba, než je člověk schopen ovládat přístroj podle jeho potřeba, je 3-4 dny. Podle výzkumů provedených na zdravých lidech trvá alespoň 30 minut než se chůze zmírní, protože mozek neustále burcuje svaly k výkonu, ale poté si teprve uvědomí, že robotický exoskelet vlastně skoro veškerou práci za svaly udělá.