Zkouška tvrdosti podle Rockwella

Zkouška tvrdosti podle Rockwella patří mezi statické zkoušky tvrdosti materiálu. Způsob jejího provedení je popsán a ujednocen normou ČSN EN ISO 6508-1. Princip: zkušební těleso - indentor - vlivem přesně stanoveného zatížení vniká do zkoumaného materiálu, přičemž se z míry deformace povrchu tohoto materiálu (měří se hloubka vniku indentoru) usuzuje jeho tvrdost (jedná se o důlky hluboké cca 0,2mm).

Značení a provedení jednotlivých druhů zkoušek podle Rockwella

• HRA - indentorem je diamantový kužel s vrcholovým úhlem 120°, zkouška probíhá při zatěžování silou 600N
• HRB - indentorem je kalená kulička o průměru cca 1,6mm, zkouška probíhá při zatěžování silou 1000N
• HRC - indentorem je opět diamantový kužel, v tomto případě zkouška probíhá při zatěžování silou 1500N

HRA je nejméně invazivní metoda vhodná pro testování křehkých materiálů a tenkých vrstev, HRB se testují měkké a středně tvrdé materiály, HRC pak tvrdé materiály.

Další metody mechanického zkoušení kovů

• Metoda Brinellova
• Metoda Vickersova
• Metoda Knoopova
• Metoda Grodzinského
• Zkoušky tlakem
• Zkoušky tahem

Externí odkazy

• Zkouška tvrdosti podle Rockwella – conVERTER
• Seminář 'Lokální Mechanické Vlastnosti'