Vratislavské knížectví: Porovnání verzí
- ve výstavbě, nechám otevřené pro další zájemce + obrázek |
+ související články |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Soubor:Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png|thumb|left|Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.]] |
[[Soubor:Mon Henrykow Slaskich (1201-1241).png|thumb|left|Rozsah moci vratislavských knížat a polských seniorů Jindřicha I. a II. Vratislavsko růžovou barvou a s nápisem ŚLĄSK.]] |
||
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stěnavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království. |
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové [[Boleslav II. Lysý]] a [[Měšek Lubušský]], který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu ''Rogatka'') a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku [[1248]] rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, [[Jindřich III. Bílý]] pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři [[Konrád I. Hlohovský|Konrád]] a [[Vladislav Vratislavský|Vladislav]] byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stěnavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce [[1335]] se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království. |
||
== Související články == |
|||
* [[Seznam vratislavských knížat]] |
|||
[[Kategorie:Vratislavské knížectví| ]] |
[[Kategorie:Vratislavské knížectví| ]] |
Verze z 7. 3. 2010, 14:58
Vratislavské knížectví (polsky Księstwo Wrocławskie, německy Herzogtum Breslau) bylo jedno ze slezských knížectví s centrem ve Vratislavi vydělené roku 1173 z celoslezského údělu, od roku 1335 tzv. bezprostřední knížectví a zaniklé inkorporací do Pruského království v roce 1742.
Vzniklo roku 1173 prvním dělením Slezska a obdržel ho Boleslav I. Vysoký. V té době zahrnovalo prakticky celé Dolní Slezsko a tzv. lubušskou zemi, která byla později připojena k Velkopolsku. V roce 1177 se nakrátko oddělilo hlohovsko-lehnické panství, které obdržel Boleslavův mladší bratr Konrád Hlohovský, ale po jeho smrti opět připadlo k Vratislavi. Za vlády Boleslava I., Jindřicha I. Bradatého a Jindřicha II. Pobožného dosáhlo Vratislavsko velkého rozmachu, jak územního tak také hospodářského. Bylo podporováno usazování německých kolonistů, kteří s sebou přinášeli emfyteutické právo, trojpolní systém a jiné vymoženosti z Německa. Díky jejich znalostem došlo také k hornické činnosti, těžilo se zlato, stříbro i olovo. Rozmach zaznamenala i městská lokace, kdy bylo během první poloviny 13. století lokováno kolem 20 měst. Jindřich I. získal části Velkopolska, dále jako regent spravoval Opolsko-Ratibořské a Krakovské knížectví a stal se polským knížetem. Jeho syn chtěl pokračovat v úspěšné otcově politice, avšak nakonec k tomu neměl téměř žádný čas. Roku 1241 vpadli totiž do Slezska Mongolové, Vratislav byla vypálena, Slezsko vypleněno a samotný Jindřich II. padl v bitvě u Lehnice.
Po této události se chopili vlády dva jeho již zletilí synové Boleslav II. Lysý a Měšek Lubušský, který ale záhy svého otce následoval do říše mrtvých (†1242). Po krátké vládě Boleslava II. (přezdívalo se mu Rogatka) a dovršení zletilosti jeho tří bratří bylo Vratislavsko roku 1248 rozděleno. Boleslav získal lehnicko-hlohovské panství, Jindřich III. Bílý pak vlastní Vratislavsko. Zbylí dva bratři Konrád a Vladislav byli předurčeni k církevní dráze a měli tedy jenom formálně spoluvládnout. Jenže Konrád odmítl úřad pasovského biskupa a požadoval část území svých sourozenců. Boleslav byl nucen podstoupit mu Hlohovsko. Dělení pokračovalo i nadále, z Vratislavska se tak oddělilo Hlohovské, Lehnické, Svídnické, Javořské, Zaháňské, Krosenské, Stěnavské, Volovské a Olešnické knížectví. V roce 1335 se stalo prvním tzv. bezprostředním knížectvím a roku 1742 bylo začleněno do Pruského království.