Hornomoravský úval: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
34 224 editací
m Robot ujednotil nadpis sekce souvisejících článků
Oprava údaje o územním rozsahu úvalu a hranici s Mohelnickou brázdou, doplnění geomorfologické klasifikace atd. Jazyková korektura.
Řádek 10: Řádek 10:
| středvýška = 225,8
| středvýška = 225,8
| nadřaz = [[Západní Vněkarpatské sníženiny]]
| nadřaz = [[Západní Vněkarpatské sníženiny]]
| soused = [[Drahanská vrchovina]], [[Zábřežská vrchovina]], [[Mohelnická brázda]], [[Hanušovická vrchovina]], [[Nízký Jeseník]], [[Moravská brána]], [[Pobeskydská pahorkatina]], [[Hostýnsko-vsetínská hornatina]], [[Vizovická vrchovina]], [[Litenčická pahorkatina]], [[Chřiby]], [[Vyškovská brána]]
| soused = [[Drahanská vrchovina]], [[Mohelnická brázda]], [[Nízký Jeseník]], [[Moravská brána]], [[Pobeskydská pahorkatina]], [[Hostýnsko-vsetínská hornatina]], [[Vizovická vrchovina]], [[Litenčická pahorkatina]], [[Chřiby]], [[Vyškovská brána]]
| podřaz = [[Holešovská plošina]], [[Prostějovská pahorkatina]], [[Středomoravská niva]], [[Uničovská plošina]]
| podřaz = [[Holešovská plošina]], [[Prostějovská pahorkatina]], [[Středomoravská niva]], [[Uničovská plošina]]
| světadíl = [[Evropa]]
| světadíl = [[Evropa]]
Řádek 18: Řádek 18:
| povodí = [[Morava (řeka)|Morava]]
| povodí = [[Morava (řeka)|Morava]]
}}
}}
'''Hornomoravský úval''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšší vrcholem je ''[[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]]'' 345 m n.m. Úval tvoří sníženina vyplněná [[pliocen|pliocenními]] sedimenty a [[kvartér|kvartérními]] náplavy řek. Osu úvalu tvoří řeka [[Morava (řeka)|Morava]], největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]]. Úval se táhne od [[Zábřeh|Zábřehu]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Největšími městy jsou ve středu ležící [[Olomouc]], [[Přerov]] a [[Prostějov]]. Zemědělsky hodně využívaná oblast. [[Národopisná oblast]] [[Haná]].
'''Hornomoravský úval''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšším vrcholem je ''[[Jelení vrch (345 m)|Jelení vrch]]'' 345 m n.m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou [[pliocen|pliocenními]] sedimenty a [[kvartér|kvartérními]] náplavami řek. Osou úvalu je řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (v severní části i řeka [[Oskava]]), největšími přítoky jsou zde řeky [[Bečva]] a [[Haná (řeka)|Haná]].

Úval se táhne od [[Libina|Libiny]] na severu po [[Otrokovice]] na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. [[Třesínský práh]] u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

'''Geomorfologická klasifikace:'''
*''Provincie: Západní Karpaty''
**''Soustava: Vněkarpatské sníženiny''
***''Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny''
****''Celek: Hornomoravský úval''
*****''Podcelek: Středomoravská niva''
*****''Podcelek: Uničovská plošina''

Největšími městy jsou ve středu ležící [[Olomouc]], [[Přerov]] a [[Prostějov]]. Zemědělsky hodně využívaná oblast. [[Národopisná oblast]] [[Haná]].
[[Image:Hornomoravsky.JPG|Panoráma Hornomoravského úvalu z [[Křížový vrch (Ruda)|Křížového vrchu]]|thumb|500px|left]]
[[Image:Hornomoravsky.JPG|Panoráma Hornomoravského úvalu z [[Křížový vrch (Ruda)|Křížového vrchu]]|thumb|500px|left]]


Verze z 15. 2. 2010, 11:09

Šablona:Infobox reliéf Hornomoravský úval je geomorfologický celek na Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin. Nejvyšším vrcholem je Jelení vrch 345 m n.m.

Úval je tvořen sníženinou, vyplněnou pliocenními sedimenty a kvartérními náplavami řek. Osou úvalu je řeka Morava (v severní části i řeka Oskava), největšími přítoky jsou zde řeky Bečva a Haná.

Úval se táhne od Libiny na severu po Otrokovice na jihu. Někdy se nesprávně uvádí, že začíná na severu až u Bludova, což je omyl, počítající s Mohelnickou brázdou jako podcelkem Hornomoravského úvalu. Ve skutečnosti jsou obě tyto sníženiny z geomorfologického hlediska rovnocennými celky. Jejich hranici tvoří tzv. Třesínský práh u Mladče západně od Litovle. Toto místo je zároveň i rozhraním mezi dvěma základními geomorfologickými provinciemi na území České republiky: Západními Karpatami a Českou vysočinou.

Geomorfologická klasifikace:

  • Provincie: Západní Karpaty
    • Soustava: Vněkarpatské sníženiny
      • Podsoustava: Západní Vněkarpatské sníženiny
        • Celek: Hornomoravský úval
          • Podcelek: Středomoravská niva
          • Podcelek: Uničovská plošina

Největšími městy jsou ve středu ležící Olomouc, Přerov a Prostějov. Zemědělsky hodně využívaná oblast. Národopisná oblast Haná.

Panoráma Hornomoravského úvalu z Křížového vrchu

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl - Česko

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hornomoravský_úval&oldid=4963374“