Jeruzalémský talmud

Středověký rukopis Jeruzalémského talmudu nalezený v káhirské geníze

Jeruzalémský talmud neboli Talmud jerušalmi je redakce talmudu vytvořená v Izraeli během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší Mišnou, záznamem ústních náboženských tradic židů, a rabínskými komentáři zvanými Gemara.

Historie

Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v Tiberiadě a v Cesareji). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce 350 n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu Talmud jerušalmi (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v Jeruzalémě. Jindy proto bývá nazýván Talmud Erec Jisra'el –- Palestinský talmud.^[zdroj?]

V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno arabsko-izraelským konfliktem. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi palestinským ve smyslu "historický region zvaný Palestina" a palestinským ve smyslu "palestinská samospráva/palestinský stát".

Gemara Jeruzalémského talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se poněkud liší od aramejštiny Babylónského talmudu. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z řečtiny (i latiny) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných midrašů, které rovněž vznikaly tou dobou v Izraeli.

Obsah

Traktáty Jeruzalémského talmudu
Zera'im (זרעים)	Mo'ed (מועד)	Našim (נשים)	Nezikin (נזיקין)	Kodašim (קדשים)	Teharot (טהרות)
Brachot · Pe'a · Dmaj · Kil'ajim · Švi'it · Trumot · Ma'asrot · Ma'aser šeni · Chala · Orla · Bikurim	Šabat · Eruvin · Pesachim · Škalim · Joma · Suka · Bejca · Roš ha-šana · Ta'anit · Megila · Mo'ed katan · Chagiga	Jevamot · Ktuvot · Nedarim · Nazir · Sota · Gitin · Kidušin	Bava kama · Bava mecia · Bava batra· Sanhedrin · Makot · Švu'ot · Edujot · Avoda zara · Horajot		Nida

Jeruzalémský talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům Mišny, což je o jeden více, než u Babylónského talmudu. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k sederu Zera'im. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země Izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma zhola zbytečné. Naopak zcela chybí seder Kodašim, pojednávající o obětech v Chrámu, který je z velké části komentován v babylónské verzi; dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský Talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům Mišny, nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo.^[zdroj?] Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský talmud.^[zdroj?]

Rozdíly oproti Babylónskému talmudu

Zatímco v Babylónském talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako halachot. Rovněž rozřazení a stránkování u Jerušalmi není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě [Traktát - číslo kapitoly - číslo mišny], přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou či Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka J / Y, Jeru, Yeru ev. JT / PT označující Jeruzalémský/Palestinský talmud.

Rovněž znění Mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní Mišně nebo v Babylónském talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší.

Bibliografie

• STEMBERGER, Günter. Talmud a Midraš. Překlad Petr Sláma. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-301-9. S. 205-232. 
• COHEN, Abraham. Talmud pro každého. 1. vyd. Praha: Sefer, 2006. 479 s. ISBN 80-85924-49-8. 
• (anglicky) Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi

Související články

• Halacha
• Tosefta
• Ústní Tóra