Eris: Porovnání verzí
m robot přidal: id:Eris (mitologi) |
m robot změnil: ja:エリス (ギリシア神話); kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=řecké bohyni}} |
{{Různé významy|tento=řecké bohyni}} |
||
[[ |
[[Soubor:Eris (Discordia).jpg|thumb|Bohyně Eris]] |
||
'''Eris''' (2. pád Eridy, [[starořečtina|starořecky]] Έρις ''Eris'' Svár, [[řečtina|novořecky]] Έριδα ''Erida'') je [[Řecko|řeckou]] bohyní sporů, rivality a válečných konfliktů. Protikladem Eridy v řeckém náboženství a mytologii je bohyně [[Harmonia]]. Římskou analogií Eridy je [[Discordia]], jejímž protipólem je [[Concordia]]. [[Homér]] Eridu ztotožňuje s řeckou bohyní války [[Enyo]], jejíž římskou analogií je [[Bellona]]. Eris se jako bohyně chaosu, sváru a zmatku stala rovněž ústředním božstvem [[postmoderna|postmoderního]] náboženství [[diskordianismus|diskordianismu]]. Jméno bohyně nese i [[Eris (plutoid)|stejnojmenná]] trpasličí planeta. |
'''Eris''' (2. pád Eridy, [[starořečtina|starořecky]] Έρις ''Eris'' Svár, [[řečtina|novořecky]] Έριδα ''Erida'') je [[Řecko|řeckou]] bohyní sporů, rivality a válečných konfliktů. Protikladem Eridy v řeckém náboženství a mytologii je bohyně [[Harmonia]]. Římskou analogií Eridy je [[Discordia]], jejímž protipólem je [[Concordia]]. [[Homér]] Eridu ztotožňuje s řeckou bohyní války [[Enyo]], jejíž římskou analogií je [[Bellona]]. Eris se jako bohyně chaosu, sváru a zmatku stala rovněž ústředním božstvem [[postmoderna|postmoderního]] náboženství [[diskordianismus|diskordianismu]]. Jméno bohyně nese i [[Eris (plutoid)|stejnojmenná]] trpasličí planeta. |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Známé je především její '''jablko sváru''', které stálo u prvopočátku [[Trojská válka|Trójské války]]. |
Známé je především její '''jablko sváru''', které stálo u prvopočátku [[Trojská válka|Trójské války]]. |
||
Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu [[Péleus|Pélea]] a [[Thetis|Thetidy]], vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem ''„té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ)''. Tři z bohyň, [[Héra]], [[Athéna]] a [[Afrodita|Afrodíté]], se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů [[Zeus]] nechal rozhodnutí na trojském princi [[Paris (mytologie)|Paridovi]]. [[Paridův soud]] nakonec přiřkl jablko Afrodítě. |
Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu [[Péleus|Pélea]] a [[Thetis|Thetidy]], vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem ''„té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ)''. Tři z bohyň, [[Héra]], [[Athéna]] a [[Afrodita|Afrodíté]], se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů [[Zeus]] nechal rozhodnutí na trojském princi [[Paris (mytologie)|Paridovi]]. [[Paridův soud]] nakonec přiřkl jablko Afrodítě. |
||
[[Kategorie:Řečtí bohové]] |
[[Kategorie:Řečtí bohové]] |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
[[id:Eris (mitologi)]] |
[[id:Eris (mitologi)]] |
||
[[it:Eris (mitologia)]] |
[[it:Eris (mitologia)]] |
||
[[ja:エリス]] |
[[ja:エリス (ギリシア神話)]] |
||
[[ka:ერისი (მითოლოგია)]] |
[[ka:ერისი (მითოლოგია)]] |
||
[[ko:에리스 (신화)]] |
[[ko:에리스 (신화)]] |
||
Verze z 15. 11. 2009, 07:46
Eris (2. pád Eridy, starořecky Έρις Eris Svár, novořecky Έριδα Erida) je řeckou bohyní sporů, rivality a válečných konfliktů. Protikladem Eridy v řeckém náboženství a mytologii je bohyně Harmonia. Římskou analogií Eridy je Discordia, jejímž protipólem je Concordia. Homér Eridu ztotožňuje s řeckou bohyní války Enyo, jejíž římskou analogií je Bellona. Eris se jako bohyně chaosu, sváru a zmatku stala rovněž ústředním božstvem postmoderního náboženství diskordianismu. Jméno bohyně nese i stejnojmenná trpasličí planeta.
Obecně je pokládána za dceru Nykty, byla průvodkyní Area na válečném poli, zasévala hádku a svár mezi vojáky a tím násobila jejich utrpení. Podle Homéra byla sestrou Area.
Známé je především její jablko sváru, které stálo u prvopočátku Trójské války.
Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu Pélea a Thetidy, vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem „té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ). Tři z bohyň, Héra, Athéna a Afrodíté, se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů Zeus nechal rozhodnutí na trojském princi Paridovi. Paridův soud nakonec přiřkl jablko Afrodítě.