Derogace: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 11. 2009, 18:40

Derogace označuje v právu zrušení právního předpisu nebo jeho části v důsledku nové právní úpravy.

K derogaci může dojít buď explicitně („zrušuje se zákon č. 12/1980 Sb.“), implicitně („zrušují se všechny dosavadní předpisy o státní arbitráži“) nebo nepřímo tím, že nový předpis použití předpisu dosavadního vyloučí (v tomto smyslu se někdy hovoří o abrogaci).

V zájmu právní jistoty by se měly právní předpisy vždy zrušovat explicitně, jinak mohou vznikat spory, zda určitá právní norma je nebo není součástí právního řádu (k tomu došlo např. u zákona o prvorepublikovém Nejvyšším správním soudu, který byl sice implicitně zrušen zákonem o státní prokuratuře, ale nebylo jasné, zda se derogace týká i části upravující řešení kompetenčních sporů).

Derogační klauzule je ustanovení, které ruší právní normy.

Např. ustanovení nového zákona, kterým se ruší předchozí zákony dosud upravující dotčenou oblast. Zpravidla je umístěno na konci nového zákona.

Klasické římské právo rozlišovalo:

abrogaci - jí se rozumělo úplné zrušení právního předpisu
derogaci - jí se rozumělo částečné zrušení právního předpisu (tj. jeho novela).

(viz Milan Bartošek: Encyklopedie římského práva, Panorama 1981)

Abrogaci a derogaci lze rozlišovat i podle významu oněch slov v latině: Pak abrogace bude úplné, absolutní zrušení ("smrt" normy), zatímco derogace bude pouhá neúčinnost normy v určitém kontextu ("spánek normy") - např. zvláštní norma "ruší" obecnou - ve skutečnosti ji samozřejmě neruší, pouze se ve speciálních případech použije místo ní.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Pracuje se}}
 '''Derogace''' označuje v [[právo|právu]] zrušení [[právní předpis|právního předpisu]] nebo jeho části v důsledku nové právní úpravy.
@@ Řádek 5: / Řádek 7: @@
 V zájmu [[právní jistota|právní jistoty]] by se měly právní předpisy vždy zrušovat explicitně, jinak mohou vznikat spory, zda určitá [[právní norma]] je nebo není součástí právního řádu (k tomu došlo např. u zákona o prvorepublikovém [[Nejvyšší správní soud|Nejvyšším správním soudu]], který byl sice implicitně zrušen zákonem o státní prokuratuře, ale nebylo jasné, zda se derogace týká i části upravující řešení [[kompetenční spor|kompetenčních sporů]]).
+Derogační klauzule je ustanovení, které ruší [[právní norma|právní normy]].
+Např. ustanovení nového zákona, kterým se ruší předchozí zákony dosud upravující dotčenou oblast. Zpravidla je umístěno na konci nového zákona.
 Klasické římské právo rozlišovalo: