Derogace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Derogace je právní pojem s významem zrušení právního předpisu nebo jeho části v důsledku[zdroj?] nové právní úpravy. Právní předpisy mohou být rušeny buď explicitně („ruší se zákon č. 12/1980 Sb.“), implicitně („ruší se všechny dosavadní předpisy o státní arbitráži“) nebo nepřímo tím, že nový předpis použití předpisu dosavadního vyloučí (v tomto smyslu se někdy hovoří o abrogaci). Kromě toho lze rozlišit i obrogaci, úplné nahrazení předpisu celistvým novým.[zdroj?]

V zájmu právní jistoty by se měly právní předpisy vždy zrušovat explicitně, jinak mohou vznikat spory, zda určitá právní norma je nebo není součástí právního řádu (k tomu došlo např. u zákona o prvorepublikovém Nejvyšším správním soudu, který byl sice implicitně zrušen zákonem o státní prokuratuře, ale nebylo jasné, zda se derogace týká i části upravující řešení kompetenčních sporů).

Derogační klauzule je ustanovení právního předpisu, které ruší právní normy. Příkladem derogační klauzule může být ustanovení nového zákona, kterým se ruší předchozí zákony dosud upravující dotčenou oblast. Zpravidla je umístěno na konci nového zákona.

Klasické právo[editovat | editovat zdroj]

Klasické římské právo rozlišovalo:[1]

  • abrogaci – jí se rozumělo úplné zrušení právního předpisu (bez náhrady),
  • derogaci – jí se rozumělo částečné zrušení právního předpisu (tj. jeho novela, zrušení části předpisu).

Abrogaci a derogaci lze rozlišovat i podle významu oněch slov v latině: Pak abrogace bude úplné, absolutní zrušení („smrt“ normy), zatímco derogace bude pouhá neúčinnost normy v určitém kontextu („spánek normy“) – např. zvláštní norma „ruší“ obecnou – ve skutečnosti ji samozřejmě neruší, pouze se ve speciálních případech použije místo ní.

Evropská unie[editovat | editovat zdroj]

Derogace v rámci pravidel EU znamená vyjmutí členské země z některého závazku nebo oprávnění, zpravidla jako výsledek vyjednávání v procesu schvalování normy.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Milan Bartošek: Encyklopedie římského práva, Panorama 1981

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]