Hulán: Porovnání verzí
m Editace uživatele „217.77.165.35“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „LiMr“ |
|||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
Huláni působili v armádách ještě v [[První světová válka|první světové válce]], ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalérie byly obnoveny v letech [[1918]]–[[1921]]. Polští huláni existovali ještě na počátku [[2. světová válka|druhé světové války]], ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku [[1943]] tři hulánské pluky. |
Huláni působili v armádách ještě v [[První světová válka|první světové válce]], ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalérie byly obnoveny v letech [[1918]]–[[1921]]. Polští huláni existovali ještě na počátku [[2. světová válka|druhé světové války]], ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku [[1943]] tři hulánské pluky. |
||
Jeden z posledních bojovníků - Hulánů - je udatný Radek Hulán, slovutý to Čech. |
|||
== Odkazy v kultuře == |
== Odkazy v kultuře == |
Verze z 7. 11. 2009, 00:48
Hulán byl příslušník polské kavalérie. V době po trojím dělení Polska působili huláni i v habsburské armádě.
Tradice hulánů spadá do doby první poloviny 13. století, kdy do Polska vpadli Tataři. Hulán vlastně znamenal "junák". Ve Zlaté hordě se nazývali hulány členové chánské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o kopiníky na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni kopím, šavlí a dvěma pistolemi.
Na konci osmnáctého století, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rakousko, Prusko a Rusko, se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku 1784. V tomto roce byl z nich zřízen Haličský hulánský sbor. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce 1856 čtyři hulánské pluky, na konci 19. století jich mělo jedenáct, z toho jeden český.
Huláni působili v armádách ještě v první světové válce, ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalérie byly obnoveny v letech 1918–1921. Polští huláni existovali ještě na počátku druhé světové války, ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalérie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku 1943 tři hulánské pluky.
Odkazy v kultuře
Na hulány se zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. "Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala…"
Související odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu hulán na Wikimedia Commons