Pojivová tkáň: Porovnání verzí
m robot přidal: af:Bindweefsel |
m robot přidal: ko:결합 조직; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Pojivová tkáň''' je označení pro [[tkáň|tkáně]], které mají původ v [[mezenchym]]u, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními [[orgán |
'''Pojivová tkáň''' je označení pro [[tkáň|tkáně]], které mají původ v [[mezenchym]]u, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními [[orgán]]y. |
||
Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace [[Ion|iontů]] a [[voda|vody]], tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i [[tělní tekutiny]], které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují. |
Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace [[Ion|iontů]] a [[voda|vody]], tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i [[tělní tekutiny]], které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují. |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří [[vazivo]], [[chrupavka]] a [[kost]]. |
V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří [[vazivo]], [[chrupavka]] a [[kost]]. |
||
==Složení pojivové tkáně== |
== Složení pojivové tkáně == |
||
* '''buňky''' |
* '''buňky''' |
||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
[[it:Tessuto connettivo]] |
[[it:Tessuto connettivo]] |
||
[[ja:結合組織]] |
[[ja:結合組織]] |
||
[[ko:결합 조직]] |
|||
[[lt:Jungiamasis audinys]] |
[[lt:Jungiamasis audinys]] |
||
[[mk:Сврзно ткиво]] |
[[mk:Сврзно ткиво]] |
||
Verze z 28. 9. 2009, 00:20
Pojivová tkáň je označení pro tkáně, které mají původ v mezenchymu, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.
Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.
Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou. Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá=spongiozní, kompaktní=hutná) a zubní tkáň (nejtužší část organismu - pouze 2% organických látek). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.
V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří vazivo, chrupavka a kost.
Složení pojivové tkáně
- buňky
- mezibuněčná hmota
- fibrilární složka
- amorfní složka
Pojivová tkáň se skládá z buněk a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).
Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na imunitní reakci organismu (makrofágy, žírné buňky).
Struktura a složení mezibuněčné hmoty se také liší. V některých pojivech převládá vláknitá složka mezibuněčné hmoty (šlachy, vazy), v jiných je velké množství amorfní složky (chrupavka).
Amorfní složka je tvořena převážně glykosaminoglykany a glykoproteiny (chondroitinsulfát, fibronektin aj.)
Vláktitou složku představují kolagenní, elastická a retikulární vlákna.