Hipparchos: Porovnání verzí
m plošná wkf |
m Robot opravil přesměrování na Astronom - Změněn(y) odkaz(y) na Astronomie |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Hipparchos_1.jpeg|thumb|Hipparchos]] |
[[Soubor:Hipparchos_1.jpeg|thumb|Hipparchos]] |
||
'''Hipparchos''' (asi 190 - asi 125 př. n. l.) byl jeden z největších [[Antika|antických]] [[ |
'''Hipparchos''' (asi 190 - asi 125 př. n. l.) byl jeden z největších [[Antika|antických]] [[Astronomie|astronomů]], který zvýšil přesnost pozorování a sestavil první veliký [[Hvězdný katalog|katalog hvězd]]. |
||
Pocházel z města [[Nikaia|Nikaie]] v maloasijské [[Bithýnie|Bithýnii]]. Největší část svého života strávil v [[Alexandrie|Alexandrii]]. Tady se taky roku 160 př. n. l. stal ředitelem ''Museia'' (státní akademie věd, kterou založil [[Ptolemaios II.]]). |
Pocházel z města [[Nikaia|Nikaie]] v maloasijské [[Bithýnie|Bithýnii]]. Největší část svého života strávil v [[Alexandrie|Alexandrii]]. Tady se taky roku 160 př. n. l. stal ředitelem ''Museia'' (státní akademie věd, kterou založil [[Ptolemaios II.]]). |
||
Verze z 9. 3. 2009, 19:23
Hipparchos (asi 190 - asi 125 př. n. l.) byl jeden z největších antických astronomů, který zvýšil přesnost pozorování a sestavil první veliký katalog hvězd.
Pocházel z města Nikaie v maloasijské Bithýnii. Největší část svého života strávil v Alexandrii. Tady se taky roku 160 př. n. l. stal ředitelem Museia (státní akademie věd, kterou založil Ptolemaios II.).
Hipparchos zdůrazňoval přesné pozorování a matematické výpočty. Vymyslel nové přístroje pro měření výšky hvězd, stanovil sklon zemské osy k ekliptice. Určil délku slunečního roku s chybou jen 6 minut. Objevil každoroční nepatrné posouvání jarního bodu po ekliptice ( je způsobeno precesí zemské osy).
Jeho největším dílem je katalog hvězd, který obsahoval přesné polohy více než 800 stálic. K vytvoření tohoto katalogu jej přimělo vzplanutí nové hvězdy v souhvězdí Štíra roku 134 př. n. l. Díky tomuto usoudil, že život hvězdy není věčný a že hvězdy po čase zanikají.
Kolem roku 130 př. n. l. chtěl prověřit heliocentrický model. Vyšel ze správné úvahy, že pokud Země obíhá kolem Slunce, pak se musí v průběhu roku měnit poloha hvězd na nočním nebi. Tato měření skutečně provedl, ale jeho domněnka se nepotvrdila. Proto zavrhl heliocentrický model.