Baskřídlovka: Porovnání verzí
m rv, prostě ten zdroj k tomu musí být! |
Dva zdroje a funkce ventilů |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Wagner_tuba.jpg|thumb|Baskřídlovka]] |
[[Soubor:Wagner_tuba.jpg|thumb|Baskřídlovka]] |
||
'''Baskřídlovka''' je trubkovitý [[žesťový nástroj]]. V drtivé většině případů laděn v B, rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]]. Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže. Je to o oktávu níž znějící [[křídlovka]]. Pro hraní na baskřídlovku se používá stejný nátrubek jako na [[pozoun]], proto někteří hráči ovládají hru na oba tyto nástroje. |
'''Baskřídlovka''' je trubkovitý [[žesťový nástroj]]. V drtivé většině případů laděn v B, rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od E do b1, tedy podobně jako [[pozoun]]. Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže. Je to o oktávu níž znějící [[křídlovka]]. Pro hraní na baskřídlovku se používá stejný nátrubek jako na [[pozoun]], proto někteří hráči ovládají hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu. |
||
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton ([[eufonium]]) - samo označení "baskřídlovka" se správně |
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton ([[eufonium]]) - samo označení "baskřídlovka" se správně užívá pro tu tenorovou ''(používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v B - jenže znějí o [[oktáva|oktávu]] níže, proto předpona "bas" - zatímco eufonium je psáno v basovém klíči)''. |
||
== Tenor == |
== Tenor == |
||
Tenor hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má uzší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v B) nejsou hrané tony znějící. |
Tenor hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má uzší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v B) nejsou hrané tony znějící. |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
*[[Tuba]] |
*[[Tuba]] |
||
*[[Wagnerova tuba]] |
*[[Wagnerova tuba]] |
||
== Reference == |
|||
*Krčma a Weigel: Škola hry na trubku (Supraphon, 1967) |
|||
* http://www.amati.cz/produkty/tenory-baskridlovky-cylindrove/ (důkaz toho, že název "baskřídlovka" se používá správně pro tenorovou) |
|||
[[Kategorie:Žesťové nástroje]] |
[[Kategorie:Žesťové nástroje]] |
||
Verze z 24. 1. 2009, 10:49
Baskřídlovka je trubkovitý žesťový nástroj. V drtivé většině případů laděn v B, rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od E do b1, tedy podobně jako pozoun. Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže. Je to o oktávu níž znějící křídlovka. Pro hraní na baskřídlovku se používá stejný nátrubek jako na pozoun, proto někteří hráči ovládají hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu.
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton (eufonium) - samo označení "baskřídlovka" se správně užívá pro tu tenorovou (používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v B - jenže znějí o oktávu níže, proto předpona "bas" - zatímco eufonium je psáno v basovém klíči).
Tenor
Tenor hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má uzší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v B) nejsou hrané tony znějící.
Baryton
Baryton, nazývaný též eufonium hraje v hlubších polohách, má širší menzuru a notace je v basovém klíči.
Využití
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Méně či spíše vůbec se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla velmi populární byla koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je často vidět v české a moravské dechovce, ve světě tolik oblíbená není.
Příbuzné nástroje
Reference
- Krčma a Weigel: Škola hry na trubku (Supraphon, 1967)
- http://www.amati.cz/produkty/tenory-baskridlovky-cylindrove/ (důkaz toho, že název "baskřídlovka" se používá správně pro tenorovou)